Americký trh práce oslabuje. Dočkáme se brzkého snížení sazeb?

Americká data NFP vykázala pokles. Zatímco tržní konsensus očekával za říjen přídání 180 000 pracovních míst, reálně bylo přidáno pouze 150 000. Mezitím došlo k růstu míry nezaměstnanosti z 3,8 % na 3,9 %. V neposlední řadě obavy z nutnosti zpřísňovat monetární politiku odvrátil vývoj v růstu mezd. Meziročně se hodinová mzda zvýšila “pouze” o 4,1 %, zatímco se očekával růst o 4,2 % (za září revidovaný růst o 4,3 % YoY). Stejný trend měli možnost investoři sledovat i v rámci meziměsíčního srovnání.

V reakci na nově zveřejněná data se trhy vydaly jasným směrem. Zatímco akciové indexy otevřely páteční seanci růstem, americký dolar oslabil vůči euru, japonskému jenu i koruně. Na první pohled slabá data z trhu práce způsobila pokles výnosů na amerických státních dluhopisech. Výnos na desetiletém státním bondu poklesl z ranních 4,65 % na odpoledních 4,55 %.

Trhy si již nyní myslí, že cyklus zvyšování sazeb je za námi, což Fed z logických důvodů napřímo nepotvrdí. Nicméně nyní se dostáváme do fáze, kdy můžeme být velmi nemile překvapeni. Za vším totiž stojí často opakovaná formulka “higher for longer”, což poukazuje na ponechání úrokových sazeb na zvýšené úrovni po delší dobu.

Tuto “delší dobu” si trhy představují do březnového/květnového zasedání Fedu, kdy by se již mělo začít pozvolna snižovat. Přestože se nepočítá s dalším růstem sazeb, jejich efekt v ekonomice bude možné sledovat v plném rozsahu. Aktuálně příchozí data tak podporují to, co Fed dělá a kam chce, aby ekonomika směřovala.

Inflace klesá a trh práce vykazuje pozvolný návrat nabídky a poptávky práce do rovnováhy. Dřívější snížení sazeb by tak mohlo přinést nežádoucí efekty: jednak hrozí, že stále relativně silný spotřebitel začne mít chuť více utrácet, čehož využijí maloobchodníci v podobě zvyšování cen při lednovém přeceňování, ale také dojde k zastavení normalizace stavu na trhu práce.

Vyšší inflační očekávání na napjatém trhu práce podpoří opět zaměstnance ve vyjednávání o mzdách. Na druhou stranu, v případě vyšších sazeb po delší dobu vzroste pravděpodobnost stlačení inflace Fedem k inflačnímu cíli, avšak za cenu ekonomického zpomalení.

Velkým rizikem vyšších sazeb je i nalezení nějakého kostlivce ve skříni, který by mohl přijít například z realitního sektoru. Nejvíce se však refinancování za vysoký úrok dotkne společností v době splatnosti závazků. Je již tedy na nich, jakým způsobem si rozloží splatnosti dluhopisů.

Osobně se klaním spíše ke scénáři držet sazby delší dobu na zvýšených úrovních a při snižování se nějak neukvapit. Přeci jen je složitější stlačit inflaci ze 4,5 na 3 % než z 8 % na 4 %.

Při naplnění tohoto očekávání lze počítat s poklesy na akciových trzích. Utažená měnová politika se totiž zákonitě musí propsat do chování spotřebitelů, což velmi ovlivní vývoj tržeb jednotlivých firem. Myslím si, že nejhůře na tom mohou být firmy právě ze zmíněného realitního sektoru, případně firmy z retailu. Právě retail čelí velkým překážkám v podobě poklesu inflace, která již nepomůže nafouknout tržby a poklesu nadúspor domácností.