V dnešním článku se podíváme, jakým tempem klesla spotřeba plynu v Evropě z důvodu jeho vysokých cen. Anglický mezinárodní deník, který klade důraz na zpravodajství o světové ekonomice The Financial Times (FT) přinesl v článku aktuální data o listopadové spotřebě plynu v Evropě, kterou porovnal s průměrem za předchozí listopadové roky. Pojďme se podívat na porovnání těchto dat.
Spotřeba plynu klesla o 24 %
FT uvádí, že spotřeba plynu v evropských zemích se letos v listopadu snížila o 24 % ve srovnání s listopadovým průměrem z let 2019 až 2021. S odvoláním na své výpočty vycházející z údajů evropského sdružení provozovatelů soustav pro přepravu plynu ENTSOG. Evropská unie vyhlásila v reakci na omezení dodávek plynu z Ruska cíl zredukovat spotřebu o 15 %. Takže můžeme říci, že Evropané snížili v listopadu spotřebu o 9 % více oproti cíli 15 %. Pokles spotřeby tak sice zpomalil z říjnových 29 %, zůstal však stále vysoko nad cílem Evropské unie.
Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela začátkem prosince uvedl, že spotřeba plynu v ČR se v listopadu meziročně snížila zhruba o 20 %. K úsporám podle něj přispělo především individuální šetření obyvatel. Mark Cus Babic ekonom ze společnosti Barclays uvádí, že evropská spotřeba plynu klesla ze dvou důvodů. Mírné teploty ze začátku podzimu výrazně utlumily poptávku ze strany domácností a vysoké ceny podkopaly poptávku ze strany průmyslového sektoru. Poptávka domácností je stále velmi citlivá na počasí, takže předpokládáme, že výraznějším zdrojem úspor v budoucnosti bude průmysl.
Chladnější počasí v listopadu zvýšilo spotřebu plynu
FT uvádí, že od poloviny listopadu se kvůli chladnějšímu počasí začala zvyšovat spotřeba plynu pro vytápění domácností. V posledním listopadovém týdnu pokles spotřeby plynu v Evropě oproti dlouhodobému průměru činil pouze 18 % a předběžné údaje signalizují, že začátkem prosince spotřeba plynu nabírala na intenzitě. Na vysoké úrovni se navíc drží poptávka po plynu pro výrobu elektřiny, protože řada jaderných reaktorů ve Francii zůstává kvůli údržbářským pracím mimo provoz a produkci z elektřiny z obnovitelných zdrojů podkopává nedostatek větru.
Evropské země se nyní snaží snižovat rovněž spotřebu elektřiny. Ta v listopadu klesla o 9 % oproti průměru z let 2015 až 2021. Cus Babic uvádí, že riziko fyzického nedostatku energie v Evropě bylo pravděpodobně odvráceno, nadále se však domnívá, že velmi vysoké ceny budou tlumit spotřebu i průmyslovou výrobu v eurozóně.
Dodávky LNG z USA naplnily evropské zásobníky plynu
FT dále uvádí, že evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu zejména díky dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) ze USA. Odborníci na problematiku energií ovšem varují, že problémy kolem dodávek plynu ještě nejsou definitivně zažehnány. Plnění zásobníků po letošní zimě by mohla komplikovat mimo jiné zvýšená poptávka po energii ze strany Číny, kde se očekává oživování ekonomiky díky uvolňování koronavirových restrikcí.
Aktuální vývoj ceny plynu
Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se v první polovině listopadu vrátila pod 100 eur za megawatthodinu (MWh). Od té doby však výrazně vzrostla, vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí. Aktuální obchodovaná cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu je přibližně 146 eurech (přibližně 3 550 korun) za MWh.
Závěr – V roce 2023 vyšší cena LNG pro Evropu nakonec zajistí jeho dostatek
Makroekonomické zákony platí vždy a všude. A proto Evropa bude muset v příštím roce 2023 přistoupit na vyšší cenu plynu, aby si zajistila jeho dostatek a naplnila zásobníky po zimě. Trafigura jedna z největších firem s obchodováním komodit na světě uvádí, že Evropa bude muset v příštím roce dovézt obrovské objemy LNG, aby kompenzovala výpadek v dodávkách zemního plynu z Ruska. Ceny plynu v Evropě budou podle ní muset zůstat vysoké, aby přilákaly dodávky LNG, které by jinak zamířily na jiná odbytiště ve světě.
