Ekonomie není jen o číslech a grafech. Ve skutečnosti stojí na lidském chování – na tom, jak přemýšlíme o budoucnosti a jaká rozhodnutí činíme dnes.
Teorie racionálních očekávání je jedním z nejvlivnějších rámců, které ekonomové používají k vysvětlení a předvídání těchto rozhodnutí.
Vychází z předpokladu, že lidé jednají s cílem maximalizovat svůj vlastní užitek – zvažují náklady, přínosy a volí možnost, která jim přinese největší prospěch.
Na první pohled se to může zdát samozřejmé. Ale jakmile do hry vstoupí inflace, měnová politika nebo investiční rozhodování, začíná být jasné, jak zásadní tato teorie je.
Dokáže vysvětlit, proč zaměstnanci požadují vyšší mzdy, když čekají růst cen, proč firmy mění cenovou politiku na základě očekávání a proč i pouhá slova centrální banky dokážou pohnout trhy, aniž by přijala konkrétní opatření.
V článku se dozvíte nejen, odkud teorie pochází a jak se vyvíjela, ale také proč má své limity.
Ukážeme si rozdíly oproti behaviorálním přístupům, praktické dopady na investování i příklady z historie finančních trhů. Díky tomu získáte jasný obraz, jak moc naše očekávání – racionální i iracionální – formují ekonomiku kolem nás.
- Teorie racionálních očekávání tvrdí, že lidé činí rozhodnutí na základě maximalizace vlastního užitku, přičemž zohledňují náklady a přínosy.
- Historicky vychází z myšlenek Adama Smitha a byla rozvinuta Johnem F. Muthem (1961), s velkým vlivem Roberta E. Lucase v 70. letech.
- Dnes je klíčovým nástrojem v makroekonomii, zejména při modelování inflačních očekávání a při komunikaci centrálních bank.
- V investování ukazuje, že ceny aktiv odrážejí očekávání, ale historie (dotcom bublina, hypoteční krize) potvrzuje, že emoce a psychologie často vedou k odchylkám od teorie.
Obsah článku