Teorie racionálních očekávání – Co to je a mohou se na ni investoři spolehnout?

Každý den činíte mnoho rozhodnutí, která ovlivňují váš život a osobní finance. Teorie racionálních očekávání předpokládá, že jednotlivci fungují jako “racionální aktéři” a rozhodují se na základě toho, co je z ekonomického hlediska a z hlediska jejich osobních zájmů nejrozumnější. Tato teorie se někdy označuje také jako teorie volby nebo teorie racionální volby a pomáhá ekonomům teoreticky předvídat určité výsledky chování.

Funguje však v praxi? Chováme se skutečně jako racionální tvoři? Zajímává vás teorie racionálních očekávání více? Ptáte se, co tento pojem znamená a zda se na ni investoři mohou spolehnout? Jste na správném místě, v tomto článku si rozebereme teorii racionálních očekávání do nejmenšího detailu.

Obsah článku

Co je to teorie racionálních očekávání

Teorie racionálních očekávání je rámec používaný v ekonomii i dalších oborech, který předpokládá, že jednotlivci se rozhodují na základě maximalizace vlastního prospěchu. Teorie předpokládá, že lidé provádějí analýzu nákladů a přínosů a rozhodují se na základě svých osobních zájmů. Předpokládá, že jednotlivci pečlivě vyhodnocují všechna rozhodnutí, zvažují náklady a přínosy každé potenciální cesty vpřed a pak si vyberou to, o čem se domnívají, že jim přinese maximální užitek.

Se základy teorie racionálních očekávání původně přišel ekonom Adam Smith a vysvětlil je ve své knize Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776. Přišel s termínem “neviditelná ruka”, který použil jako metaforu pro ilustraci skrytých sil v ekonomickém chování, jako je sledování vlastního zájmu.

Jako celek se teorie racionálních očekávání používá v ekonomii k předvídání konkrétních výsledků a chování. Je založena na myšlence, že lidé budou činit rozhodnutí, která jsou pro ně výhodná a vycházejí z jejich preferencí. Teorie navrhuje, aby jednotlivci při svém rozhodování zvažovali peněžní zisky i ztráty. Mnoho lidí se však snaží spíše vyhnout jakýmkoli ztrátám, než aby usilovali o zisky, což se označuje jako “averze ke ztrátám”.

Teorie racionálních očekávání předpokládá, že se lidé chovají racionálně. To však není v souladu se všemi ostatními teoriemi. Například psychodynamická teorie podle Freuda předpokládá, že lidské chování je řízeno nevědomými touhami a že události z dětství mají velký vliv na naše chování.

Příklad použití teorie racionálních očekávání v praxi

Pokud jde o předvídání chování spotřebitelů, využívají jak podnikatelé, tak ekonomové teorii racionálních očekávání jako vodítko pro předpoklad, jak se budou spotřebitelé chovat. Může být pro podniky mocným nástrojem, který má však i své nevýhody.

Jako podnik, který využívá teorii racionálních očekávání, se budete snažit vyhovět nejlepšímu zájmu jednotlivce, abyste maximalizovali jeho prospěch a spokojenost. Je založena na sjednocení chování spotřebitele jako jedince se stabilním příjmem, který má několik různých možností a provádí analýzu nákladů a přínosů, aby mohl dospět k ucelenému rozhodnutí.

V rámci tohoto procesu spotřebitelé zvažují peněžní zisky a ztráty a také perspektivní hodnotu, která souvisí s jejich zájmy. Takže zatímco jeden spotřebitel se může rozhodnout pro nejnižší cenu, jiný může své rozhodnutí založit na dlouhodobé hodnotě.

Podle teorie racionálních očekávání se například můžete rozhodnout pro koupi dražšího značkového oděvu s racionální úvahou, že je trvanlivý a poskytuje lepší kvalitu a budete ho třeba muset koupit jen jednou za několik let, protože déle vydrží. Než abyste si koupili levnější kus oblečení, který se rychleji zničí, a budete ho několikrát měnit, což se nakonec prodraží.

Jak se uplatňuje teorie racionálních očekávání?

Teorie racionálních očekávání se používá v různých oblastech k předpovědím lidského chování:

• V investování, kde tvoří základ teorie efektivních trhů
• V podnikání i v ekonomických odvětvích se používá k předvídání nákupů spotřebitelů.
• V psychologii a sociologii se používá k předpovídání toho, jak a proč se lidé chovají určitým způsobem.
• V managementu závislostí se teorie racionálních očekávání používá k vysvětlení přirozených motivací užíváním nebo konzumací určité látky a hledá alternativy, které mohou poskytnout podobné výsledky.
• V politickém sektoru se používá k předvídání volebních vzorců a vysvětluje, jak a proč se politik chová určitým způsobem.

Ačkoli tato teorie možná začala jako způsob, jak vysvětlit spotřebitelské chování, nyní se používá v různých oblastech jako způsob, jak nabídnout vhled do lidského chování a předpovědět určité výsledky.

Jak vznikala teorie racionálních očekávání

Teorie racionálních očekávání je dominantním modelem předpokladů používaným v hospodářských cyklech a financích jako základ teorie efektivního trhu.

Ekonomové často používají doktrínu racionálních očekávání k vysvětlení očekávané míry inflace nebo jiného ekonomického fenoménu. Například pokud byla míra inflace v minulosti vyšší, než se očekávalo, pak se lidé mohou domnívat, že to spolu s dalšími ukazateli znamená, že i budoucí inflace může překonat očekávání. Používání myšlenky “očekávání” v ekonomické teorii není nové. Jak už bylo řečeno, její základy položil už v 18. století “otec moderní ekonomie” Adam Smith. Ve 30. letech 20. století pak slavný britský ekonom John Maynard Keynes přisoudil očekáváním lidí ohledně budoucnosti – která nazval “vlny optimismu a pesimismu” – ústřední roli při určování ekonomických cyklů.

Skutečnou teorii racionálních očekávání však navrhl John F. Muth ve svém zásadním článku “Rational Expectations and the Theory of Price Movements” (Racionální očekávání a teorie cenových pohybů), který byl publikován v roce 1961 v časopise Econometrica. Muth použil tento termín k popisu četných scénářů, v nichž výsledek částečně závisí na tom, co lidé očekávají, že se stane. Teorie se ujala až v 70. letech 20. století s Robertem E. Lucasem mladším a neoklasickou revolucí v ekonomii.

Vliv racionálních očekávání na potenciální výsledek

Očekávání a výsledky se navzájem ovlivňují. Existuje neustálá zpětná vazba mezi minulými výsledky a současnými očekáváními. V opakujících se situacích má způsob, jakým se budoucnost vyvíjí z minulosti, tendenci být stabilní a lidé upravují své předpovědi tak, aby odpovídaly tomuto stabilnímu vzorci.

Tato doktrína je motivována myšlením, které vedlo Abrahama Lincolna k tvrzení: “Můžete oklamat část lidí po dlouhou dobu, a všechny lidi po krátkou dobu, ale nemůžete oklamat všechny lidi po dlouhou dobu.”

Z hlediska teorie racionálních očekávání je Lincolnův výrok správný. Teorie nepopírá, že se lidé často dopouštějí chyb v předpovědích, ale naznačuje, že chyby se nebudou opakovat trvale. Protože se lidé rozhodují na základě dostupných informací, které mají k dispozici, v kombinaci se svými minulými zkušenostmi, budou jejich rozhodnutí většinou správná. Pokud jsou jejich rozhodnutí správná, pak se budou objevovat stejná očekávání do budoucna. Bylo-li jejich rozhodnutí nesprávné, pak své chování upraví na základě minulé chyby.

Klady a zápory teorie racionálních očekávání

Teorie racionálních očekávání se používá v celé řadě oblastí z různých důvodů. Přestože tato teorie může být užitečná a nabízí důležité poznatky, postrádá také některé nuance. Teorie racionálních očekávání pomáhá podniku vytvořit nákupní persony a pochopit chování spotřebitelů na základě jejich “racionálních rozhodnutí”. Je ale také velmi zjednodušující a obsahuje mnoho předpokladů, které nemohou postihnout celkový obrázek situace.

Některé klady a zápory teorie racionálních očekávání jsou následující:

Největší síla teorie racionálních očekávání spočívá v tom, že nám umožňuje zjednodušit to, o čem víme, že je neuvěřitelně složité – lidské chování, zdaleka však není samospasná. Ačkoli může věci zjednodušit – dělá právě to – zjednodušuje je do té míry, že zanedbává jisté proměnné, zejména pokud jde o kulturní kontext a odlišnosti. Teorie racionálních očekávání předpokládá, že pomoci ní bude lidské chování univerzálně vysvětleno, takže by k takovým odchylkám nemělo docházet. V článku o prospektové teorii se však můžete dozvědět, že zdaleka racionálními tvory nejsme.

Funguje teorie racionálních očekávání?

Teorie racionálních očekávání je způsob, jak nahlížet na motivace a chování jednotlivců a společnosti. Na první pohled dává smysl, že je mnoho našich rozhodnutí založeno na vlastním zájmu a maximalizaci užitku při současném snížení nákladů. Tuto teorii lze aplikovat mnoha způsoby v různých oblastech a předvídat určité výsledky.

Pokud by skutečně 100% fungovala, akciové trhy by byly dokonale efektivní a aktivní investoři by neměli možnost získat nadvýnos oproti průměru trhu. Jak ale víme ze zkušenosti mnoha investorů – za všechny lze jmenovat Warrena Buffetta nebo jeho učitele Benjamina Grahama – nadvýnosu lze prostřednictvím hledání tržních iracionálních neefektivností dlouhodobě dosahovat.

Teorie totiž nezohledňuje důležité proměnné, které se týkají emocí, nevědomého chování a dalších aspektů. Ekonomie se do značné míry opírá o modely a teorie, z nichž mnohé jsou vzájemně propojené. Například racionální očekávání mají rozhodující vztah k další základní myšlence ekonomie: konceptu rovnováhy. Platnost ekonomických teorií – zda fungují při předpovídání budoucích stavů tak, jak by měly – je však vždy sporná. Příkladem může být probíhající debata o tom, že stávající ekonomické modely nedokázaly předpovědět nebo rozklíčovat příčiny finanční krize v letech 2007-2008.

Protože do ekonomických modelů vstupuje nespočet faktorů, na otázku zda fungují či nikoliv nejde nikdy jednoduše odpovědět. Modely jsou subjektivní aproximace reality, které mají za úkol vysvětlit pozorované jevy. Předpovědi modelu musí být zmírněny nahodilostí vstupních údajů a neměly by být brány jako dogma.

Když se Federální rezervní systém rozhodl použít program kvantitativního uvolňování, aby pomohl ekonomice překonat finanční krizi v roce 2008, nevědomky stanovil nesplnitelná očekávání. Program snižoval úrokové sazby po dobu více než sedmi let. Lidé tak v souladu s teorií racionálních očekávání začali věřit, že úrokové sazby zůstanou trvalé nízké, skutečně tomu tak však může být i do budoucna?