Český statistický úřad ve své aktuální zprávě zveřejnil informace o rekordních investicí do inovací. Abychom porozuměli této problematice, pojďme si nejprve vysvětlit pojem inovace, kladné efekty těchto inovací a nakonec se podíváme na aktuální data z České republiky od Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Inovace
Inovace je hlavní motor hospodářského pokroku přinášející užitek spotřebitelům, podnikům i ekonomice jako celku. Jakým způsobem tuto roli zaujímá, jak přispívá k hospodářskému růstu a jak ji lze podpořit?
V ekonomickém slova smyslu inovace představuje rozvoj a využití nápadů a technologií, které zlepšují zboží a služby nebo zefektivňují jejich produkci.
Klasickým příkladem inovace je rozvoj technologie parních strojů v 18. století. Parní stroje se začaly využívat v továrnách, umožnily tak hromadnou produkci a revoluci dopravy díky železnici. V pozdější době nastoupily informační technologie a změnily způsob, jakým firmy produkují a prodávají své zboží a služby, a zároveň otevřely nové trhy a nové obchodní modely.
Proč potřebujeme inovace?
Jedním z hlavních výhod inovací je jejich přínos k hospodářskému růstu. Jednoduše řečeno, inovace mohou vést k vyšší produktivitě, což znamená, že tentýž vklad generuje vyšší výstup. Vyšší produktivita vede k produkci většího množství zboží a služeb – jinými slovy ekonomika roste.
Vznikají a využívají se nové nápady a technologie, které generují vyšší výstupy za použití stejných vstupů. Dochází k produkci většího množství zboží a služeb a tím i k stimulaci mezd a ziskovosti podniků.
S rostoucí produktivitou se zvyšují platy pracovníků. Ti mají k dispozici větší množství peněz, mohou tak kupovat více zboží a služeb. Podniky se zároveň stávají výdělečnějšími, což jim umožňuje investovat a přijímat více zaměstnanců.
Inovace v Česku
ČSÚ uvádí, že v období 2018–2020 inovovalo v Česku 57 % podniků, o deset procentních bodů více než v předchozím sledovaném období. Firmy působící v oblasti informačních a komunikačních činností patří mezi nejvíce inovativní, své produkty nebo procesy zde inovovalo 77 % z nich.
Firmy v roce 2020 investovaly do inovací 3,7 % svých tržeb. Jedná se o výrazně vyšší podíl než v předchozím sledovaném roce 2018, kdy tento ukazatel dosáhl 2,1 %. Nejvyšší, 13% podíl, zaznamenaly podniky působící ve vědeckých a technických činnostech. Téměř 10 % ze svých tržeb investovaly do svých inovací podniky působící v informačních a komunikačních činnostech. V rámci zpracovatelského průmyslu byl tento podíl nejvyšší ve výrobě ostatních dopravních prostředků (10 %), kam spadá letecký průmysl či výroba kolejových vozidel.
Václav Sojka, z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ uvádí, že v souvislosti s inovačními aktivitami prováděla výzkum a vývoj méně než polovina inovujících firem. Výdaje do vlastního a nakoupeného výzkumu a vývoje vynaložené v souvislosti s prováděnými inovacemi však dosáhly rekordních 96 mld. Kč.
Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ doplňuje, že podniky inovují převážně ve vlastní režii. Jen 29 % inovativních firem uvedlo, že na inovacích spolupracuje s jiným subjektem. Nejčastěji jde o spolupráci s jejich dodavateli, u firem pod zahraniční kontrolou pak s podniky v rámci své podnikové skupiny. S vysokými školami spolupracovala desetina inovativních podniků.
Závěr
Z dat ČSÚ můžeme vypozorovat, že investice do inovací v roce 2020 dosáhly hodnoty 267 mld. Kč, což je o 116 mld. Kč více než v roce 2018. Ve struktuře nákladů na inovace hrají dlouhodobě nejvýznamnější úlohu investice do pořízení budov, strojů, zařízení či softwaru, které v roce 2020 tvořily přes polovinu celkových nákladů na inovace.
Přestože je Evropa kolébkou velkého množství inovací a nepřestává být inovativním regionem, má zjevný potenciál své inovační činnosti ještě více posílit. Podle indexu globální konkurenceschopnosti vydávaného Světovým ekonomickým fórem jsou mezi deseti zeměmi, které se na celosvětovém žebříčku umístily nejlépe, jen tři země eurozóny. Zároveň mezi zeměmi eurozóny a ostatními významnými vyspělými ekonomikami přetrvává nepoměr ve výdajích na výzkum a vývoj (VaV).
I přes rekordní investice do inovací v Česku jsou inovace napříč eurozónou pomalé ve srovnání s USA a asijskými tygry.
Pojem asijští tygři (ve smyslu asijští ekonomičtí tygři, také asijští draci) označuje čtyři nově industrializované asijské země s rychlým hospodářským růstem: Hongkong, Jižní Korea, Singapur, Tchai-wan. Všechny země prošly rapidní industrializací a inovacemi.
Například podle posledních studií Evropské centrální banky (ECB) panuje mezi produktivitou nejproduktivnějších a nejméně produktivních firem značný rozdíl. To znamená, že zatímco přední výkonné firmy jsou vysoce inovativní, zaostávající firmy z inovací přílišný užitek nemají.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.