Proč je Grónsko tak důležité? Trumpovy ambice zneklidňují spojence!

Nově zvolený americký prezident Donald Trump odmítl vyloučit, že by se Grónska zmocnil vojenskou silou.

Americká vojenská přítomnost v Grónsku navíc již dlouho převyšuje hrstku lodí, hlídek se psím spřežením a jediné pozorovací letadlo, které provozuje garant bezpečnosti arktického ostrova, Dánsko.

Na základně Pituffik, která se nachází na dalekém severu Grónska od konce druhé světové války, sídlí 200 příslušníků americké armády a 450 dalších sil a dodavatelů ze spojeneckých zemí.

Je součástí washingtonského systému včasného varování před raketami a nabízí také vesmírný dohled a satelitní velení.

Nejsevernější americká základna – vzdálená od severního pólu jen asi 1 500 km – je nejsilnějším symbolem toho, jak zásadní význam má Grónsko pro americkou bezpečnost.

Její geostrategický význam však pravděpodobně jen poroste s tím, jak klimatické změny mění podobu Arktidy, otevírají nové obchodní trasy v blízkosti Severní Ameriky a staví Grónsko do centra rostoucího polárního boje mezi USA, Čínou a Ruskem.

Je Grónsko skutečně věcí americké národní bezpečnosti?

Když Trump v roce 2019 poprvé projevil zájem o koupi Grónska, formuloval to jako “velký obchod s nemovitostmi” a zdůraznil ekonomické aspekty jeho odtržení od Dánska.

Tentokrát se jeho zaměření změnilo. “Grónsko potřebujeme pro účely národní bezpečnosti,” řekl v úterý, přičemž zmínil potřebu odradit ruské a čínské lodě.

Největší nekontinentální ostrov na světě má sice jen 57 000 obyvatel, ale v bezpečnostních otázkách hraje mimořádně důležitou roli.

Grónsko, které je považováno za součást severoamerické pevniny, je přitom autonomním územím Dánska, jehož hlavní město je blíže Washingtonu než Kodani.

Otázkou je, zda Trumpův agresivní postoj – potenciálně hrozící vojenskou akcí proti spojenci NATO – pomáhá, nebo brání snahám USA posílit svou bezpečnost v Grónsku.

Tón dánské reakce je pozoruhodně vstřícný, i když Dánsko trvá na tom, že Grónsko není na prodej.

Lars Løkke Rasmussen, dánský ministr zahraničí, ve středu prohlásil, že je otevřen diskusi s USA o tom, “jak bychom mohli případně spolupracovat ještě těsněji než dosud, abychom zajistili naplnění amerických ambicí v Arktidě”.

Dánsko, jehož vlastní vojenská přítomnost v Grónsku je omezena na arktické velitelství o pouhých 75 osobách, se snažilo USA ukázat, že je ochotno zvýšit svou bezpečnostní přítomnost na ostrově.

Představilo navýšení pozorovacích kapacit v Grónsku a na Faerských ostrovech, dalším dánském autonomním území, v roce 2021 o 250 milionů dolarů.

A na Štědrý den loňského roku, těsně poté, co Trump poprvé znovu vyjádřil přání kontrolovat Grónsko, dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen prohlásil, že severská země investuje až 2 miliardy dolarů do nových lodí, dronů a týmů psích spřežení.

Krom toho by měla také vybudovat své velitelství pro Arktidu a rozšíří letištní dráhu, aby na arktický ostrov mohly dosednout letouny F-35.

Podle odborníků a grónských představitelů se diskutuje o posílení americké vojenské přítomnosti na arktickém ostrově, případně i o zřízení druhé základny.

Před několika lety také jeden ze současných grónských ministrů uvedl, že by na ostrově “rádi viděli více” amerických obranných sil, a označil je za “uklidňující”.

Snaha o získání nezávislosti Grónska na Dánsku, která se pravděpodobně výrazně projeví ve volbách letos v dubnu, ale kvůli ekonomickým problémům je ještě hodně vzdálená, by jen zvýšila potřebu vnějšího bezpečnostního garanta.