Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Příčiny vysoké cenové inflace v České republice a její složení – proč se nám zdá všechno daleko dražší?

Příčiny vysoké cenové inflace v České republice a její složení – proč se nám zdá všechno daleko dražší?
Zdroj: depositphotos.com

V roce 2020 byla v České republice cenová inflace za posledních osm let rekordní. V průměru činila 3,2 %, což znamená, že jsme se dostali na úrovně z přelomu let 2011/2012. Vysoká inflace každopádně není nic zvláštního, neboť ekonomika byla dost přehřátá (meziroční vývoj HDP byl záporný naposledy v roce 2013).

Ve výsledku i když naše hospodářství dostalo velký zásah v podobě covidových opatření, díky setrvačnosti se cenová inflace držela na vyšších číslech.

Momentum se už však překlopilo a lze předpokládat, že aktuální rok již bude spíše klesat. V rámci dnešního článku si tedy ukážeme vývoj inflace a nějaké základní předpoklady, které mohou způsobit její pokles/růst.

Inflace za poslední dekádu

Inflace v ČR za posledních 10 let.
Inflace v ČR. Zdroj: Tradingeconomics.com.

Jak z grafu vyplývá, za posledních deset let byla nejvyšší inflace na přelomu let 2011/2012 a pak začala rapidně klesat. Mezi lety 2014 – 2016 se inflace držela v rozmezí 0 – 1 %, čemuž napomáhala Česká národní banka svoji tehdejší měnovou politikou.

ČNB totiž prováděla měnové intervence, tedy držela fixní měnový kurz. Výhodou uvedené politiky je právě nízká inflace, stabilní investiční prostředí a nízké transakční náklady.

V dubnu 2017 centrální banka od intervencí upustila, což mělo samozřejmě za následek zrychlení růstu cenové hladiny. Ekonomice se spolu s tím dařilo, rostly mzdy a spotřeba byla vysoká.

Důležité předpoklady

Jak bylo řečeno v úvodu, inflace stoupala i během roku 2020 navzdory covidovým opatřením, což je dáno setrvačností. Dle prognóz ČNB měla být za listopad a prosinec dokonce vyšší, než jaká byla ve skutečnosti.

Jak uvádí ve zprávě centrální banka, díky utlumené hospodářské činnosti bude v průběhu letošního roku inflace klesat.

Zaměstnavatelé si nebudou moci dovolit platit vyšší mzdy zaměstnanců, takže v tomto ohledu bude trh práce stagnovat. Bez nutnosti placení vyšších mezd klesají i náklady, takže není potřeba zvyšovat ceny zboží. Růst cenové hladiny logicky bude zpomalovat.

Na druhou státní dluh překonal neuvěřitelné dva biliony korun. A v konotaci na stále špatnou situaci ohledně Covidu, dluh určitě poroste. Státní pomoc totiž spočívá i v přímých transferech, které se poté musí v cenách projevit. To však automaticky neznamená, že musí inflace rapidně stoupat.

Dokud bude naše hospodářství částečně omezené, není ani možné, aby k něčemu takovému došlo. Naopak při uvolnění opatření musíme počítat s tím, že rychlost růstu cenové hladiny může dobu výrazně “poskočit”.

Česko má třetí nejvyšší inflaci v rámci EU

Průměrná inflace byla za rok 2020 3,2 % a jedná se o nejrychlejší růst cenové hladiny za posledních osm let. Zároveň má Česká republika třetí nejvyšší míru inflace v rámci Evropské unie. Vyšší inflaci měli pouze v sousedních zemí jako je Polsko (3,7 %) a Maďarsko (3,4 %).

Inflace měřená skrze spotřební koš

Český statistický úřad měří inflaci skrze spotřební koš, který tvoří přibližně 700 výrobků a služeb. Tato metoda ovšem není úplně dokonalá a neumí přesně reflektovat reálný stav věcí, protože jsou produkty, které zdražují více než jiné. Tudíž se rostoucí inflace třeba konkrétně vás nemusí nijak markantně dotknout, záleží jednoduše na konkrétní spotřebě.

Do spotřebního koše se totiž nezapočítává inflace na nemovitostním trhu, která během jednoho roku dokáže vzrůst o desítky procent. Zdražování tedy bylo ve skutečnosti mnohem vyšší.

Na růstu cen minulého roku se nejvíce podílely ceny tabákových výrobků, které v prosincovém meziročním srovnání vzrostly o 16,4 %, dále lihoviny (5,4 %), stravovací služby (4,7 %), nájemné (2,0 %), vodné (1,7 %) a stočné (1,5 %). Leč i ceny energií se dost podílely na růstu cenové hladiny, kdy dle komoditní burzy vzrostla cena za 1 MWh během jednoho roku o cca 12 – 13 %.

Kromě toho jsou zde také základní potraviny a produkty (např. maso, pečivo, zubní pasta aj.), které prostě kupujeme nehledě na růst jejich ceny. Z toho důvodu můžou být naše reálné výdaje daleko vyšší, než 3 %, jak napovídá naměřená inflace.

Závěrem

Jak vyplývá z článku, inflace byla díky popsaným faktorům za uplynulé dva roky sice vyšší, ale vzhledem k tomu, že rok 2021 bude spíše ve znamení hospodářského útlumu, inflace pravděpodobně bude stagnovat. Je i nemalá šance, že nějaký měsíc se bude blížit nulovému růstu.

Líbil se vám tento článek?
3
0

Autor

Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.

Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.

“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.