Pod tímto profilem publikují články a recenze autoři stránek Finex.cz a další redaktoři nebo hosté, kteří nejsou stálými autory.
Směrnice CCD2 zásadně mění trh spotřebitelských úvěrů. Reaguje na boom online půjček a odložených plateb a slibuje větší ochranu spotřebitelů. Přinese ale skutečně férovější úvěry pro všechny?
Směrnice CCD2 přichází do chvíle, kdy trh se spotřebitelskými úvěry prochází největší proměnou za poslední dekádu. Digitalizace, odložené platby a lavina online půjček narušily dosavadní rovnováhu, a tak se Evropská unie rozhodla upravit pravidla prakticky od základů.
Starší rámec z roku 2008 přestal stačit. Nebyl stavěný na svět, kde si člověk může vzít úvěr během dvou minut v mobilu.
Nový dokument proto přináší přísnější dohled nad poskytovateli, větší ochranu spotřebitelů a mnohem jasnější podmínky pro všechny strany.
Za poslední roky se struktura úvěrového trhu dramaticky proměnila. Vznikly produkty, které před patnácti lety prakticky neexistovaly – malé online půjčky, extrémně krátkodobé úvěry, ale hlavně populární schémata typu “kup teď, zaplať později”.
Tyto služby fungovaly často mimo regulaci, což vytvářelo prostor pro nejasné postupy a rizikové chování. Směrnice upozorňuje, že právě tato skupina produktů může být pro spotřebitele velmi zrádná, protože působí nenápadně, ale může vést k rychlému zadlužení.
Dalším problémem byla roztříštěnost pravidel napříč členskými státy. Každá země si nastavovala procesy po svém, což komplikovalo přeshraniční fungování firem a snižovalo úroveň ochrany spotřebitelů.
EU se proto rozhodla pro jednotnější a modernější rámec.
Jednou z největších změn je výrazné rozšíření toho, na co se regulace vztahuje. Směrnice nově pokrývá úvěry, které byly dlouho mimo dohled – například:
V oblasti marketingu je patrné, že Unie už nechce tolerovat žádné zavádějící informace. Reklamy musí být mnohem transparentnější a budou pod daleko větší kontrolou.
Firmy nebudou smět naznačovat, že úvěr zlepší finanční situaci, ani lákat na příliš snadné schválení. Zakáže se také reklama, která uvádí, že dřívější nesplacené půjčky nebo zápisy v úvěrových registrech mají malý nebo žádný vliv na získání půjčky nové.
V praxi by to mohlo znamenat, že zmizí produkty marketingově označované jako “Půjčky bez registru”.
Povinné budou i jasné výstrahy připomínající, že půjčování peněz něco stojí.
Ve směrnici najdeme konkrétní frázi: “Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze” – což působí poněkud komicky, ale na druhou stranu to připomíná varování, které najdeme na krabičkách cigaret nebo u reklamy na hazard.
Směrnice klade velký důraz na předsmluvní informace. Spotřebitel musí mít čas se s nabídkou seznámit a pochopit ji ještě před podpisem.
Formulář s klíčovými údaji má být čitelnější, přehlednější a přizpůsobený tomu, že lidé dnes úvěry řeší hlavně na telefonech. Už na první stránce musí být vše podstatné:
Cílem je, aby se zákazník mohl rozhodovat informovaně, nikoliv intuitivně nebo pod časovým tlakem.
Trh se posouvá směrem k automatizovanému schvalování a personalizaci nabídek pomocí algoritmů. EU proto stanovuje povinnost tuto skutečnost klientovi jasně sdělit.
V případě, že je nabídka přizpůsobená na základě datového modelu, musí spotřebitel znát, z čeho algoritmus vycházel.
Směrnice také uvádí, že má spotřebitel nárok na lidskou kontrolu výsledku:
Některé dosavadní praktiky, jako automatické navyšování limitů či zasílání předem schválených karet, budou zakázány. Poskytovatelé už nebudou smět používat předvyplněná políčka ani skryté souhlasy.
EU tuto oblast označuje za rizikovou, protože se snadno může stát, že se člověk dostane k úvěru, aniž by o něj skutečně aktivně požádal.
Nově musí každý krok jednoznačně potvrdit sám spotřebitel.
Nová pravidla počítají s tím, že jednotlivé státy musí zasáhnout tam, kde hrozí, že půjčky přerostou v předražený byznys na úkor spotřebitelů.
Cílem je, aby se na trhu neobjevovaly úvěry s extrémně vysokými úroky a neúměrným RPSN, které snadno vedou k dluhové spirále.
Evropské země proto musí nastavit jasné stropy – ať už jde o maximální úrok, RPSN nebo celkové náklady.
Paradoxní však je, že přestože tato opatření míří na ochranu žadatelů o půjčky, část nízkopříjmových klientů tím ztratí přístup k regulovanému finančnímu trhu.
Poskytovatelé jim totiž za přísně omezený a nízký úrok jednoduše nebudou moci půjčovat. Tito lidé tak budou často vytlačeni do šedé zóny – například k úvěrům podmíněným založením IČO nebo zástavou nemovitosti, které se zákonem o spotřebitelském úvěru řídit nemusí.
Výsledkem může být ještě vyšší riziko předlužení, než jakému měla regulace původně zabránit.
Kdo není finančně gramotný, často uzavírá nevýhodné smlouvy a nedokáže správně vyhodnotit rizika spojená s úvěrovými produkty.
Nezřídka se pak stává, že kvůli nedostatku znalostí řeší jeden dluh další půjčkou a postupně se dostává do dluhové pasti. Právě proto je důležité systematicky rozvíjet osobní finanční gramotnost a těmto situacím předcházet.
CCD2 je největší regulační zásah do trhu spotřebitelských úvěrů za posledních patnáct let. Přináší více jistoty pro spotřebitele, ale také vyšší odpovědnost a administrativu pro poskytovatele.
Online půjčky, rychlé úvěry a systémy odložených plateb získají jasná pravidla v oblasti marketingu a propagace, která mají zajistit stabilnější prostředí a snížit riziko nadměrného zadlužení.
Trh se tím posune směrem k větší férovosti a přehlednosti. A spotřebitelé získají to, co v posledních letech v mnoha zemích EU často chybělo – skutečnou ochranu před riziky moderního úvěrového prostředí.
“Nová evropská pravidla potvrzují směr, kterým se ve FlexiFinu ubíráme dlouhodobě – férovost a srozumitelnost. Půjčka nesmí být pastí schovanou za lákavou reklamou. Pokud klient nerozumí, kolik a za co zaplatí, je to špatně. Vítáme proto důraz na transparentní informace i na to, aby automatizace sloužila k přesnějšímu posouzení schopnosti splácet, nikoliv k neprůhlednému zamítnutí či schvalování rizikových klientů. Naším cílem není půjčit každému, ale být partnerem těm, kterým úvěr skutečně pomůže a zvládnou ho bezpečně splatit.”
Pod tímto profilem publikují články a recenze autoři stránek Finex.cz a další redaktoři nebo hosté, kteří nejsou stálými autory.