Inflace zpomaluje na 12,7 %. Kdy se dočkáme jednociferné inflace a odkdy se uvolní měnová politika?

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal ve svém novém článku informace o vývoji dubnové inflace. Pojďme si shrnout nejdůležitější informace a data o aktuální inflaci od našich statistiků.

Inflace zpomaluje tempo, zlevňují zejména potraviny

ČSÚ uvádí, že meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 % z březnových 15 %.

V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,2 %, oproti březnu zlevnily zejména potraviny. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen pokleslo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy také činila 12,7 %. 

Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ, dodává, že dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Potraviny v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 % a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021. 

Česko má 13. nejvyšší inflaci v Evropě

Data z dubna ukazují, že i přes klesající trend inflace má Česko mezi 41 evropskými státy 13. nejvyšší inflaci. Vůči březnu si Česká republika polepšila o jednu příčku. 

Nejvyšší inflaci má nyní Maďarsko (24 %), Moldavsko (18,1 %) a Ukrajina (17,9 %). Vyšší inflaci než Česko mají pobaltské státy Estonsko (13,5 %), Litva (14,5 %) a Lotyšsko (17,3 %). V Polsku činí 14,7 %, na Slovensku 14,8 %. Ze sousedů má inflaci nižší Německo (7,2 %) a Rakousko (9,8 %), kde se ale proti březnu zvýšila o 0,7 procentního bodu. Nejnižší inflaci z celé Evropy má nyní Švýcarsko (2,6 %), Lichtenštejnsko (2,9 %) a Řecko (3 %). Podle analýzy následuje Rusko (3,5 %), Kypr a Lucembursko, kde mají inflaci shodně 3,7 %.

Většina položek potravin spotřebního koše snížila růst ceny

Statistici uvádějí, že ceny mouky byly v dubnu meziročně vyšší o 6,3 %, v březnu to bylo o 32,6 %. Dále zpomalily růst ceny masa na 12,7 % z březnových 22,7 %, polotučného trvanlivého mléka na 19,2 % ze 45,2 % nebo vajec na 41,2 % ze 75,5 %. Zelenina zdražila v dubnu meziročně o 18,3 % a cukr téměř o 61 %. 

Dále článek od ČSÚ uvádí, že zpomalily svůj meziroční růst ceny elektřiny, zemního plynu a tepla a teplé vody. Ovšem i přesto oblast bydlení v dubnu nejvíce negativně ovlivnila celkovou inflaci. Vedle nákladů vlastnického bydlení zdražilo nájemné z bytu o 6,9 %, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 14,2 %, vodné o 16,3 %, stočné o 30,3 % a tuhá paliva o 47,6 %. 

Ceny pohonných hmot jako jedny z mála klesají

Kromě potravin stouply také ceny dovolených, a to přibližně o 20 %. Stravovací služby zdražily oproti loňskému dubnu o 17,6 % a ubytovací služby o 17,4 %. Naopak levnější byly pohonné hmoty, meziročně o 16,7 %. Úhrnem ceny zboží v dubnu meziročně vzrostly o 14,5 % a ceny služeb o 10,1 %. Ve srovnání s březnem ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb o 0,1 % vzrostly. Z potravin zlevnily meziměsíčně například vejce téměř o 13 %, polotučné mléko o víc než 12 %, zelenina o 5 % a cukr o 4 %.

ČSÚ zveřejnil také informace o březnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ, uvádí, že vývozní ceny meziročně stouply o 2,7 %, zatímco dovozní poprvé od prosince 2020 klesly, a to o 2,8 %. Výrazný vliv na to mělo zlevnění minerálních paliv. Meziměsíčně se ceny snížily ve vývozu i dovozu. 

Kdy se dočkáme jednociferné inflace? 

Experti hodnotí dubnové zpomalení inflace jako překvapení, protože trh i Česká národní banka (ČNB) původně kalkulovali s vyšší hodnotou. Za zvolněním inflace vidí zmíněné meziměsíční zlevnění potravin. Ale upozorňují však, že vzhledem ke kolísavosti cen je třeba brát tento efekt s rezervou. Na jednociferná čísla podle nich meziroční inflace klesne až v červnu nebo v červenci letošního roku.

Jedno dubnové číslo neznamená, že jsme venku z nejhoršího. Bankovní asociace dál předpokládá, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 %.

Na začátku podzimu by se mohly snižovat sazby centrální banky

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, říká, že dubnová inflace byla pod prognózou ČNB a předpokládá, že to bude argument pro bankovní radu, aby už nesáhla ke zvýšení úrokových sazeb.

Zároveň ale bankovní rada bude pečlivě sledovat vývoj mezd a rozpočtové politiky a z tohoto pohledu bude důležité, co vláda předloží ve svém konsolidačním balíčku. Podle něj se počátkem podzimu otevře prostor pro pozvolné snižování sazeb a uvolní tímto měnovou politiku. 

TIP: ČNB odhaduje vyšší inflaci, ale úrokové sazby nezvýší. Způsobí tím další růst inflace?