Během víkendu obletěla svět zpráva o novém AI modelu s názvem DeepSeek-R1. Tento AI chatbot konkuruje výkonností a “inteligencí” předním modelům, jako jsou ChatGPT-o1 nebo Claude 3.5.
Má to však jeden zásadní háček – model vytvořil malý čínský startup, kterému k jeho vývoji údajně stačilo jen 6 milionů dolarů a dva měsíce času.
Ano, 6 milionů dolarů může znít jako hodně peněz. Když to však porovnáme s náklady na trénink modelu Llama 3 od společnosti Meta, které přesahují 500 milionů dolarů, je to až překvapivě levné.
Podle ceníku pro vývojáře je navíc provoz DeepSeeku o 90–95 % levnější než provoz konkurenčního ChatGPT. Jeho vývojáři dosáhli této efektivity díky využití inovativních metod. Mnohé z nich nejsou nové, ale jejich úspěšná kombinace k vytvoření špičkového modelu je pozoruhodný výkon.
Dalším významným aspektem je, že model je open-source. To znamená, že si může kdokoli stáhnout a upravit jeho kód. Díky vysoké výpočetní a energetické efektivitě tohoto modelu to může znamenat výrazné zlevnění a větší dostupnost umělé inteligence pro širší veřejnost.
Zajímavostí však je, že má DeepSeek zabudovanou cenzuru citlivých informací o Číně, stejně jako byste čekali od čínského internetu.
Co to znamená pro Wall Street?
Pro společnosti jako OpenAI nebo Anthropic to je pořádný budíček. Jejich soukromé modely ztratily značnou část své hodnoty, jelikož čínský konkurenční model je nyní veřejně dostupný.
Investory však znepokojuje ještě větší problém. Vyšší efektivita AI modelů by mohla vést ke snížení poptávky po nejvýkonnějších AI čipech, jako jsou ty od společnosti Nvidia.
Pokud totiž firmy implementují metody čínských vývojářů i ve svých modelech, nebudou potřebovat tak masivní výpočetní výkon pro jejich trénování a provoz. To by mohlo negativně ovlivnit marže Nvidie, která podle některých odhadů prodává své špičkové čipy s až 90% marží.
Právě tento strach způsobil, že se v pondělí akcie Nvidie propadly až o 16 %, a uzavřely den na hranici -16,97 %.
Vývoj akcií Nvidia za poslední měsíc
Softwarové společnosti na tyto zprávy ale reagovaly růstem, jelikož efektivnější AI modely můžou snížit jejich vstupní náklady. Řada technologických lídrů označila tuto technologii za skvělou inovaci. Ne však něco, co by mohlo otřást základy AI průmyslu.
Každá mince má však dvě strany. Podle některých výkonných ředitelů bychom totiž mohli být svědky uplatnění tzv. Jevonsova paradoxu.
Ten říká, že větší efektivita technologií může paradoxně zvýšit jejich celkovou spotřebu kvůli rostoucí poptávce. Mnoho AI firem má totiž mnohem ambicióznější cíle než vytvořit nejlepšího chatbota – jejich ultimátním cílem je prolomit kód AGI, tedy “obecné umělé inteligence”, která by měla být stejně inteligentní jako člověk.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.