Proč (téměř) nepoužívám Stop-Loss a Take-profit? – (mini)blog

Vítám vás u svého dalšího, tentokrát už třetího (mini)blogu. V tomto dílu se budu zabývat otázkou, zda existují i situace, ve kterých se nevyplatí využívat Stop-Loss a Take-Profit. Jdeme na věc.

Co to vlastně jsou SL a TP?

• Jedná se o to příkazy, pomocí kterých můžete určit cenu, které když vaše aktivum (Akcie, CFD, kryptoměna) dosáhne, prodá se.
• Jsou určeny zejména pro případ vaší nepřítomnosti na burze/směnárně ve chvílích rychlých pohybů nebo nemožnost dostatečně aktivně reagovat.
• STOP-LOSS: Když se cena aktiva propadne pod určitou hranici.
• TAKE-PROFIT: Když cena aktiva překoná určitou hranici směrem vzhůru.

Zní to velmi prakticky – prostě si nastavíte za kolik se aktivum prodá a kdyby náhodou vaše oblíbená firma ze dne na den podala špatné výsledky, zkrachovala, nebo by se stala jiná nepředvídatelná událost, nebudete na mizině.

U kryptoměn, které jsou vysoce volatilní, jsou tyto příkazy často ještě mnohem užitečnější.

Automatizace pokynů s sebou ovšem přináší i určitá úskalí a právě ta jsem si zvolil jako téma tohoto příspěvku.

Níže jmenuji některé situace, při kterých mohou být SL/TP spíše na škodu, nebo nemusejí fungovat tak, jak bychom očekávali (případy které uvádím jsou extrémně zveličené pro lehčí pochopitelnost):

• GAPy – výrazné rozdíly v ceně – nastávají zejména po víkendu či při ranním obchodování, tyto změny v ceně nejsou součástí obchodování, a často jsou velmi vzdálené od cen na konci obchodního dne
  • př.: v pátek jsem koupil 4 akcie GOOG za 170$ (pozice je 680$)
    • nastavil jsem SL pokyn na 160$
    • trh zavřel na 171$/akcii
    • během víkendu Alphabet vydala účetní uzávěrku za fiskální rok, ve které hlásila vysokou ztrátu
    • v pondělí 15:30 CET se cena akcie najednou ocitla na 130$
    • po otevření trhu se SL okamžitě realizuje
    • v 17:00 CET Alphabet ohlašuje, že se přepsala o jednu nulu a ztráty jsou desetinové
    • cena se během několika hodin vyšplhala zpět na 165$
  • večer se podívám na stav svého portfolia a zjistím, že v GOOG nemám žádnou otevřenou pozici a jsem ve ztrátě 23.53%, ačkoliv cena akcie na konci dne byla pouze o 2.94% nižší než cena při mém nákupu
  • jsem ve ztrátě 160$, ačkoliv kdybych žádný pokyn nedal, byl bych ve ztrátě pouze 20$
• nízká likvidita – SL se realizuje za velmi nevýhodných podmínek, příliš pozdě, protože na trhu nelze najít kupce pro prodávanou pozici
• špatně nastavený pokyn – pokud pokyn nastavíte moc daleko od pozice, může se realizovat pozdě, při vyšší ztrátě, než byste chtěli, nebo se nemusí realizovat vůbec X pokud zase moc blízko, může být realizován moc brzo, obě tyto odchylky s sebou mohou přinést nadbytečnou finanční ztrátu
  • nastavovat pokyny správně je umění a jen málokdo se v něm vyzná
• technické problémy – mohou nastat na straně brokera, takže je možné, že se pokyn realizuje ve špatnou chvíli, nebo se ani nerealizuje – bez vašeho vlastního přičinění (nebudu dále rozebírat, jelikož jsem se s tím v praxi nesetkal, a věřím, že jsou poze ojedinělé)
• náhlá volatilita – podobné GAPům, ale udává se během obchodního dne, většinou působí problémy hlavně v kombinaci se špatně nastaveným pokynem
  • př.: Koupím volatilní kryptoměnu PONKE v množství 2000 za cenu 0.5$ (celková hodnota 1000$)
    • nastavil jsem SL pokyn na 0.4$ (což může vypadat racionálně jelikož se realizuje “až” při ztrátě 20%)
    • v první polovině dne se PONKE propadne o 25%, protože zažívá období poklesu a ještě se proti mým předpokladům “nedotklo svého dna”
    • v 17:00 CET Elon Musk napíše: “PONKE📈🚀” na svůj profil na síti X
    • PONKE je relativně malá kryptoměna a v reakci na Muskův příspěvek dostane absolutní záchvat růstu, o půlnoci se již obchoduje za 4$
    • ráno si přečtu zprávu o růstu PONKE na diskuzním fóru a chlubím se blízkým, jaký jsem kryptobaron, že jsem za den zhodnotil svůj nákup o 800%
    • o 10 minut později otvírám kryptopeněženku a divím se proč nemám žádné PONKE a její celková hodnota je pouhých 750$ namísto 8000$

Toto jsou nejvýznamnější nedostatky SL a TP pokynů, se kterými bych vás chtěl seznámit.

Ačkoliv se jejich závažnost ani zdaleka nerovná možnému přínosu, je třeba ji neopomíjet. Nemusí vždy platit, že pokyn je tím správným řešením, proto je třeba před každým jejich užitím zevrubně uvažovat a klást si tyto otázky:

1. Kolik jsem schopen/schopna riskovat?
2. Jak realistická je šance, že dojde k silným výkyvům cen?
3. Co danému aktivu propůjčuje hodnotu?
4. Není pokyn zbytečný, či špatně utvořený?
5. Opravdu bych byl/a za dané ceny ochotný/á aktivum prodat?
6. Co bude následovat, až se pokyn realizuje?
7. Jak se zachovám, kdyby k tomu opravdu došlo?

Naše tolerance riskovat se také často mění s časem, proto je příhodné si pamatovat, na jakých hodnotách máme pokyny nastaveny, popřípadě je upravit či zrušit podle naší současné obchodní filozofie.

Přeji vám hodně síly a dobré zdraví.

Filip Martoch

Tento článek slouží pouze jako informativní materiál a není právním nebo daňovým poradenstvím. Autor ani vydavatel nenese odpovědnost za jakékoliv finanční rozhodnutí nebo chyby, které mohou vzniknout na základě informací v tomto článku.

Příklady uvedené v tomto článku slouží pouze pro ilustrativní účely a nezakládají se na reálných datech nebo událostech, mají pouze demonstrovat určité situace a neodrážejí reálný vývoj cen aktiv v nich uvedených.