Mnozí z vás jste se již určitě někdy setkali s tvrzením: “Peníze jsou kořenem všeho zla”. Třeba jste ji i tuto větu sami řekli, aniž byste se nad jejím významem více zamysleli. Valná většina lidí totiž nemá tušení, že se jedná o chybnou citaci z Bible, kde je psáno: Kořenem všeho zla je láska k penězům” (1 Timothy 6:10).
Peníze, jak tvrdí Bible, “jsou odpovědí na všechno”, a proto jsou jedním z největších vynálezů lidstva všech dob, ne-li vůbec největším.
Kdo vlastně ví, co jsou to peníze?
Zkuste si na chvíli představit svět bez peněz. Zamyslete se nad všemi věcmi, které vás v životě těší: sledování filmů, hraní her, zvelebování domu, jízda automobilem, jídlo ve vaší oblíbené restauraci… To vše si můžete dopřát, protože za toto zboží a služby můžete ostatním zaplatit formou peněz, aniž byste si tyto věci museli sami vyrábět. V případě neexistence peněz byste se museli účastnit barterové směny, která s sebou nese spoustu komplikací.
V roce 2005 americký spisovatel David Foster Wallace ve svém projevu k absolventům Kenyon College řekl:
“Plavou dvě mladé ryby a náhodou potkají starší rybu, která plave na opačnou stranu, kývne na ně a řekne: Dobré ráno, chlapci. Jaká je voda? A ty dvě mladé ryby chvíli plavou dál, až se nakonec jedna z nich podívá na tu druhou a řekne: Co je to sakra ta voda?”
To velmi dobře ilustruje fakt, jak často zavíráme oči před věcmi, které jsou v našem životě nejdůležitější. Existují věci, které máme před očima, a přesto jsou skryté a čekají, až je objevíme. Žel bohu, spousta lidí se ani nenamáhá na ně přijít. Jako hezký příklad můžeme uvést, že indiáni používali hrnčířské kruhy už 300 let před vynálezem kola, ale nikoho nenapadlo otočit hrnčířský kruh na bok a použít ho jako trakař nebo vůz. Je docela zarážející, že trvalo 300 let, než jsme přišli na nápad položit hrnčířský kruh na bok a použít ho jako trakař.
Stejně jako ryby neměly ponětí o tom, co je to voda, většina obyvatel dnešního světa nemá ponětí o penězích.
Celý život pracujeme, abychom si vydělali peníze; ve škole nás učí, že si máme najít práci a začít vydělávat; rodiče nám říkají, abychom šetřili; člověk je obecně považován za úspěšného (nebo neúspěšného) podle toho, kolik má peněz. O penězích hodně mluvíme a slyšíme, ale málokdy si klademe ty nejzákladnější otázky: Co jsou peníze ve své podstatě? Jaká je historie peněz? Proč peníze vůbec potřebujeme? Ve školách se naučíte mnoho “nesmyslů”, které v životě nikdy neuplatníte, ale o penězích se toho zas tak moc nedozvíte.
Peníze jsou pro ekonomiku tím, čím je kyslík pro naše tělo. Pokud se kvalita kyslíku, který přijímáte, zhorší, udusíte se k smrti. No a něco podobného se stalo s naší ekonomikou za posledních 100 a více let. Americký Federální rezervní systém (stejně jako ostatní centrální banky) má na starosti peníze, které používáme, a až do začátku roku 2020 tyto peníze pomalým tempem znehodnocoval. Od března 2020 pak všechny vlády na celém světě tisknou peníze tempem jak nikdy předtím a my jen sledujeme, jak všechno kolem nás je mnohem dražší. A právě v tuto dobu je tak nesmírně důležité si otázku: “Co to jsou vlastně peníze?” položit.
Slavný americký průmyslník Henry Ford kdysi pronesl:
“Je dost dobře možné, že lidé nerozumějí našemu bankovnímu a peněžnímu systému, protože kdyby tomu rozuměli, věřím, že by do zítřejšího rána došlo k revoluci”
Jak vznikají peníze? (Směna a dělba práce)
Směna je základem každé ekonomiky, což znamená, že by žádná ekonomika neexistovala, pokud by si lidé nevyměňovali zboží a služby s jinými bytostmi. Lidé nejsou soběstační, vždy potřebujeme jiné lidi, abychom přežili. Všichni jsme na sobě tak či onak závislí. Směna obvykle zahrnuje dvě osoby nebo skupiny, které se vzdávají toho, čeho si cení méně, aby dostaly to, čeho si cení více. Pokud například Karel vymění s Vojtou své boty za notebook, znamená to, že Karel si cení notebooku více než svých bot a naopak Vojtěch si cení bot více než notebooku.
Z procesu směny vznikl pojem dělby práce, což znamená, že se můžeme stát efektivnějšími, pokud práci rozdělíme na menší úkoly a tyto úkoly přidělíme různým lidem podle toho, na jaký úkol se specializují. Pojďme si to vysvětlit na krásném příkladu, který uvádí Robert Breedlove ve svém článku “Peníze, bitcoin a čas”, ve kterém píše:
“Pokud John vyrábí sekery rychleji než Steve a Steve vyrábí luky rychleji než John, pak jsou na tom oba lépe, když se specializují a obchodují.”
Místo toho, aby oba nástroje vyráběli sami, mohou John i Steve pracovat na úkolu, ve kterém jsou lepší, a pak si zboží vzájemně vyměňovat. Je to oboustranně výhodné, protože to šetří jejich čas.
Kdyby neexistovala dělba práce, nebylo by třeba peněz, protože bychom spotřebovávali pouze to, co vyrobíme, a vyráběli bychom pouze pro svou spotřebu. Tomu se říká autarkie (nezávislost na okolí), kdy jsme soběstační a nikoho dalšího ke svému přežití nepotřebujeme.
Pokud člověka donutíme, aby byl soběstačný, což znamená, že ho donutíme, aby si pěstoval potraviny, místo aby je kupoval v obchodě, vyráběl si hnojiva, místo aby je kupoval v továrně, postavil si vlastní dům, místo aby si ho koupil či si třeba sám obstarával pitnou vodu, pravděpodobně umře hlady nebo zmrzne. Jediný způsob, jak přežít, je koupit si potraviny a hnojiva, najmout si stavitele domů, koupit si potřebné vybavení na vykopání vody, a na to právě potřebuje peníze, aby jimi mohl zaplatit ostatním. Směna a dělba práce jsou tak nezbytné nejen pro ekonomiku, ale i pro civilizaci.
Vzájemná směna zboží (jinými slovy barter) je sice lepší než soběstačnost, ale má svá omezení. Přímá směna (barter) funguje pouze mezi menšími skupinami lidí a s rostoucím počtem lidí zapojených do obchodu se tato metoda stává kvůli nedostatečné “shodě přání” nefunkční.
96 %
89 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.