V tomto článku jsem se rozhodl porovnat tři základní instrumenty, a to fiat měny, zlato a bitcoin. Je důležité znát mezi nimi rozdíly a umět s nimi pracovat. Pakliže Vás to zajímá, doporučuji si přečíst tento článek.
Fiat měny (americký dolar, euro, česká koruna aj.) neboli měny s nuceným oběhem jsou mezi námi už několik staletí a během jejich existence docházelo k různým změnám, které se podílely na vývoji historie. V 10. století byly vůbec prvně použity, a to v Číně během dynastie Sung. Odtud tedy pramení jejich vznik a následné rozšíření po celém světě. K největšímu rozšíření došlo po pádu brettonwoodského systému v USA v roce 1971, kdy skončila poslední vazba krytí amerického dolaru zlatem.
Za fiat měny si můžeme pořídit jakýkoliv statek či službu, jelikož jsou definovány jako zákonné platidlo.
Zlato (chemická značka Au, latinsky Aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako platidlo. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.
Vznik zlata je spojen v menší míře s explozí supernov a ve větší pak s kolizí neutronových hvězd.
Bitcoin je digitální (virtuální, elektronická…) měna, nejznámější z tzv. kryptoměn. Virtuální v tomto případě znamená, že „mince“ bitcoinu neexistují ve fyzické podobě, ale pouze jako záznam v paměti počítačů. Bitcoin v současné době slouží primárně jako investiční a spekulativní instrument, ale stále více společností jej umožňuje využívat k placení na internetu.
Množství peněz v oběhu nelze přesně vyčíslit, jelikož se neustále mění. Za správu peněz v oběhu odpovídají centrální banky. Ty mohou používat různé nástroje na akumulaci či redukci množství peněz v oběhu. a to například pomocí:
Jedním ze způsobů, jak sledovat množství peněz v oběhu například v USA, je pomocí grafu s rozvahou FEDu. Od počátku covid krize byla rozvaha navýšena o více jak 100 %! Ze 4 bilionů na 9 bilionů amerických dolarů!
U zlata také přesně nevíme, kolik ho ještě bude. Lze akorát říct, kolik zlata bylo přibližně vytěženo. Data se různí, ale většinou jsou uváděny hodnoty cca od 155 000 do 180 000 tun. Zlato se od počátku 20. století těží vůbec nejvíce. Těžařské společnosti Barrick Gold nebo Agnico Eagle Mines Ltd těží zlato hlavně v časech, kdy je po něm silná poptávka, aby byly pokryty náklady těchto společností, a ještě na tom měly nějaký zisk.
Zde je výjimka. U bitcoinu je předem známé jeho množství a to konkrétně 21 milionů a nic víc. Bitcoin je těžen pomocí speciálního softwaru a speciálních hardwarových zařízení. Odhaduje se, že cca každých 10 minut je v době psaní článku vytěženo 6,25 bitcoinů.
Celkem již bylo vytěženo 90 % všech bitcoinů. Poslední bitcoin bude vytěžen v roce 2140. Možná si říkáte, že to matematicky nedává smysl a nevychází to. Máte pravdu, je zde totiž ještě jedna zásadní podmínka. Každé 4 roky (nebo po každém vytěžení 210 000 bloků) se počet nově vytěžených bitcoinů v rámci odměny těžařům za údržbu sítě sníží na polovinu. Tudíž zbylých 10 % nevytěžených bitcoinů se bude těžit ještě 118 let.
Vlivem jednání centrálních bank pomocí jejich nástrojů dochází velmi často k případům, kdy nezvládnou uhlídat peněžní rozvahu nebo jiné ekonomické problémy. Kvůli tomu dochází v dlouhodobém horizontu ke znehodnocování peněz a k jejich následnému zániku. Fiat měny podléhají inflaci. Centrální banky se jí snaží udržovat ročně na 2 %. Inflace se však ve většině případů utrhne ze řetězu. V historii tak docházelo velmi často. Když Německo po první světové válce muselo platit válečné reparace, nebylo schopné mít dostatek peněž, aby byly válečné reparace splaceny. Tehdy byla Říšská marka odpoutána od zlatého standardu a nebyla tak ničím kryta. Rostoucí náklady zatěžovaly finanční hospodářství natolik, že stát byl nucen neustále zvyšovat množství oběživa, aby mohl zaplatit alespoň část svých dluhů. Tím tak došlo po čase k hyperinflaci, která denně činila 20,9 %. Nejen Německo, ale i další státy zažily nebo zažívají hyperinflaci. Například v Zimbabwe narůstala denní inflace o 98 %.
Cena zlata v dlouhodobém měřítku roste. Jeho hodnota tkví v tom, že slouží jako pojištění proti nepříznivým podmínkám, protože fiat měny v krizových situacích ztrácejí hodnotu. V současné chvíli se opět ukazuje, že o zlato je zájem. Historicky bylo uznáváno jako uchovatel hodnoty. Naposledy bylo zlato uznáváno jako platidlo v roce 1971 do pádu brettonwoodského systému v USA. Od té doby je zlato investičním aktivem. Vývoj ceny zlata může být ovlivněn také průmyslovou poptávkou (nejen tržní) nebo množstvím nalezišť pro těžbu zlata.
Bitcoin je velmi volatilní aktivum. Jeho cena se výrazně mění. Dlouhodobě ale funguje jako udržitel hodnoty – ale prozatím nebylo pořádně osvědčeno, jak se chová během velkých krizí. Neexistuje 4leté období, kdy byste po celou dobu jeho držení obdrželi méně, než kolik jste vložili. Je to 13 let poměrně nová příležitost, jak ochránit své úspory, na které delší dobu nepotřebujete sahat. Proč ale jeho cena roste? Protože je ho přesně definované množství, bitcoinovou síť nelze jen tak vypnout a umožňuje nový monetární systém.
Z pojmu centrální banka vyplývá, že je centrem nějakého systému, resp. centralizovaného systému. Centralizace je označení procesu, systému nebo způsobu řízení z jednoho organizačního ústředí, “shora dolů”. Jak centrální, tak komerční banka může tvořit nové peníze bez zvláštního omezení. Zatímco pravomoc komerčních bank je výhradně omezena na tvorbu digitálních peněz (depozit), centrální banka jako jediná může navíc vydávat hotovostní peníze, tj. bankovky a mince. Emise oběživa je v podstatě jediným rozdílem mezi komerční a centrální bankou, co se tvorby peněz týče. Obecně však centrální banky nechávají tvorbu peněz na bankách komerčních a soustřeďují se zejména na zajištění platebního styku a dohled nad finančním trhem. Takto vypadá systém v české republice.
Zlato nemá žádný konkrétní systém. Fyzické zlato nikdo neřídí. Vše řídí pouze nabídka a poptávka. Zlato si můžete zakoupit od nějaké společnosti anebo peer to peer (člověk s člověkem). V historii sice proběhlo zkonfiskování zlata občanům, ale v současné době si ho můžete nakoupit a nebudete postihnuti. Jednoduše řečeno, můžete vlastnit zlato, centrální banky nebo kontrolní orgány o tom nemusí vědět. Je to tedy jeden z mála finančních instrumentů, který poskytuje určitou formu svobody a jistoty.
Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod – kdokoliv, kdo by mohl o síti rozhodovat. Ano, takový systém opravdu existuje. Existují i scénáře, kdy by mohlo dojít ke zneužití sítě a v podstatě dosáhnutí jejího ovládnutí.
Často se dočítáme, že transakce v bitcoinové síti jsou nezvratitelné. Ač formálně je to pravda, tak prakticky jde dosáhnout přepsání transakční historie. Je k tomu pouze potřeba tak velké množství úsilí a energie, že se o to na síti bitcoin nikdo nepokusil. Co když to ale vyjde? Najednou můžete rozhodovat o tom, které transakce projdou a které ne. Dokonce i o tom, jak vypadá transakční historie a jak síť funguje. Mohli byste upravit historii tak, aby se vaše transakce nikdy nestaly a bitcoin se vám vrátil zpět do peněženky. Zbytek sítě by nemohl vámi nabízenou alternativní verzi blockchainu odmítnout jako vadnou a musel by s ní pracovat. Fenoménu, kdy se zvrátí transakce a ty samé prostředky se použijí znovu, se říká 51% útok.
Pokusil jsem se shrnout největší přednosti fiat měn, zlata a bitcoinu. Samozřejmě by se asi našlo ještě více odlišností. Každý z instrumentů má jiné vlastnosti a jinak se s ním zachází. Ať už se jedná o množství v oběhu, uchování hodnoty nebo způsobu kontroly nad systémem, každý je jedinečný.
Fiat měny tedy slouží k rychlému peněžnímu toku, než abychom je dlouhodobě někde drželi. I přesto je ale dobré mít nějaké dolary nebo eura stranou, protože když přijde panika na trzích, tak je dobré mít k dispozici za co nakupovat.
Zlato je sice méně likvidní, jelikož trvá delší dobu, než ho někde prodáte a proměníte za peníze, ale za to si dlouhodobě udržuje hodnotu a nechá Vás v klidu spát. Kdo tedy nechce riskovat nebo ohrozit své finance, tak zlato může být jedna z cest.
Bitcoin je vysoce rizikové aktivum. Existuje poměrně krátkou dobu, ale díky němu můžeme své peníze v dlouhodobém měřítku zhodnotit. Dále nám nabízí plně decentralizovaný přístup, nikdo nám naše transakce nezamrazí. S tím ale přichází i otázka odpovědnosti za své úspory.
Ještě chci upozornit, že v tomto článku se nejedná o investiční doporučení. Článek slouží pouze k nahlédnutí na různé formy instrumentů, abyste měli základní přehled.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.