Evropská unie učinila nedávnou směrnicí významný krok směrem k transparentnosti odměňování a rovnosti žen a mužů. Jejím cílem je odtajnit výše platů a zajistit stejnou odměnu za totožnou práci. Tento krok se soustředí zejména na řešení rozdílů ve výdělcích žen a mužů.
V České republice vydělávají ženy v průměru o 17,7 % méně než muži, což představuje měsíční rozdíl zhruba 8 378 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na zakomponování pravidel EU do národního zákoníku práce. Ministr Marian Jurečka potvrdil, že země je v počáteční fázi přípravy potřebné legislativy.
Nová směrnice vyžaduje, aby zaměstnavatelé předem zveřejňovali výši platu nebo platového rozpětí, pokud možno v inzerátu, a zachovávali genderově neutrální názvy pracovních míst. Zaměstnavatelé se již nemohou ptát na minulé příjmy uchazeče.
Zaměstnanci budou mít právo na informace o průměrné mzdě obou pohlaví na rovnocenných pozicích a mohou požadovat vysvětlení případných rozdílů v odměňování.
Rozdíl v odměně ve výši 5 % a více musí zaměstnavatel vysvětlit
Podávání zpráv o odměňování, včetně bonusů, bude probíhat postupně podle velikosti společnosti, přičemž větší společnosti začnou podávat výroční zprávy od roku 2027. Pokud rozdíl v odměňování žen a mužů ve výši 5 % a více není odůvodněný, musí zaměstnavatel do šesti měsíců od podání zprávy poskytnout vysvětlení.
Směrnice rovněž dává zaměstnancům, kteří čelí diskriminaci v odměňování, právo požadovat plnou náhradu, včetně úroků z prodlení. Předpis dokonce naznačuje, že dodržování rovného odměňování by mohlo mít vliv na zadávání veřejných zakázek.
Reakce odborů a obchodních komor
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) směrnici vítá z důvodu podpory rovného zacházení a snižování mzdových rozdílů. Hospodářská komora ČR však vyjádřila obavy z možných sporů na pracovišti a ze zvýšené administrativní zátěže. Navíc se obává, že nové nařízení by mohlo odrazovat vysoce výkonné zaměstnance tím, že by vyrovnávalo mzdy bez ohledu na výkon.
Kritici, včetně poslance Aleše Juchelky, přirovnávají transparentní opatření k praktikám z dob socialismu a tvrdí, že mzdové dohody by měly zůstat neveřejné. Juchelka se obává, že zveřejňování platů by mohlo vést k napětí na pracovišti a snížení produktivity.
Česká republika se však již připravuje na implementaci směrnice a čelí výzvě, jak zajistit transparentnost mezd a zároveň zachovat harmonii na pracovišti společně s autonomií zaměstnavatele. Úspěch směrnice tedy bude záviset především na nalezení rovnováhy mezi těmito protichůdnými zájmy.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.