Když se řekne boom umělé inteligence, většina lidí si dnes vybaví akcie Nvidia a grafy, které míří skoro kolmo vzhůru. V zákulisí se ale odehrává jiný, možná ještě výnosnější příběh.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Už od prosince 2022 tady všichni vidíme stejný příběh, kdo chce vsadit na boom umělé inteligence, kupuje akcie Nvidia. Firma ovládla trh s čipy pro trénování modelů AI a její tržby z tohoto segmentu vyrostly během pár let na desítky miliard dolarů ročně.
Jenže i na největší show má hlavní hvězda vždy partnery v zákulisí. Prvním partnerem je Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC). Bez jejích továren se čipy Nvidia jednoduše nevyrobí.
TSMC hlásí rekordní zisky a pro rok 2025 čeká růst tržeb ve “středních desítkách procent” právě díky poptávce po čipech pro AI – na “zlaté horečce” nevydělává jen hledač zlata, ale hlavně “majitel dolu a dodavatel lopat”.
Druhým partnerem jsou výrobci serverů a datových center. Odhady mluví o tom, že trh serverů pro AI může do roku 2030 vyrůst až na stovky miliard dolarů ročně. Aby tyto servery fungovaly, je potřeba nejen čip, ale i paměť, sítě, chlazení a software.
Součástí příběhu je čipová válka mezi USA a Čínou. Washington v posledních letech zavedl kontroly exportu špičkových čipů, aby omezil využití AI v čínském vojenském a bezpečnostním sektoru.
To na první pohled vypadalo jako rána pro byznys Nvidie v Číně, ale zároveň to vytvořilo obrovskou motivaci pro vznik domácích konkurentů.
Typickým příkladem je Moore Threads, startup, který založil bývalý šéf Nvidie pro Čínu.
Při nedávném vstupu na burzu v Šanghaji vyskočily jeho akcie o více než 400 % během prvního dne obchodování, protože investoři sázejí na to, že si Čína vybuduje vlastní “motor” pro rozvoj AI bez závislosti na západních firmách.
Tady přichází část, která třeba i může začínajícího investora překvapit. Prezident USA Donald Trump nově povolil Nvidii prodávat pokročilé čipy H200 (typ špičkového čipu Nvidia) do Číny, ale stát si vezme čtvrtinu z každého dolaru tržeb ve formě speciálního odvodu.
Stát se jinými slovy stal něčím jako “tichým společníkem” byznysu s AI.
Kritici varují, že uvolnění kontrol může pomoci čínským firmám snížit technologický náskok USA, jiní zas upozorňují, že Amerika získává nový zdroj příjmů.
Když kupujete akcie Nvidie, díváte se na tržby a zisky firmy. Jenže čím větší je geopolitické napětí, tím víc peněz z těchto tržeb skončí u států – v podobě daní, speciálních poplatků nebo pobídek, které se promítají do dluhu.
Čipová válka tak může posílit význam úplně jiné třídy aktiv: státních dluhopisů zemí, které na AI vybírají “daň z úspěchu”.
Druhým vítězem jsou firmy, které dodávají elektřinu a infrastrukturu. Servery pro AI spotřebují obrovské množství energie a vody. Proto mnoho datových center vzniká v regionech, kde je levná elektřina nebo dobré podmínky pro chlazení.
Odhady mluví o tom, že se výstavba infrastruktury pro AI do roku 2030 může počítat v bilionech dolarů.
V praxi to znamená, že z boomu umělé inteligence mohou těžit i energetické společnosti, průmyslové realitní fondy nebo výrobci zařízení pro chlazení – i když se v titulcích skoro neobjevují.
AI čipová horečka nevytvořila jen jednu Nvidii, ale celý ekosystém vítězů i poražených.
Čím víc se mluví o válce mezi USA a Čínou, tím víc dává smysl přemýšlet: kdo prodává lopaty, kdo vlastní doly, kdo vystavuje účtenky za elektřinu – a kdo nakonec vybírá daně.
Kdo se spokojí s jednoduchým příběhem “koupím si jednu akcii a zbohatnu”, může zjistit, že opravdoví králové umělé inteligence sedí úplně jinde.
Trh řeší vysoké valuace a drahé technologické investice a čeká na lepší příležitosti. My jsme se rozhodli udělat pravý opak.
Investor, který čeká na dokonalý okamžik, často zjistí, že mu mezitím ujely právě ty nejkvalitnější příležitosti.
Nepřikupovali jsme je proto, že jsou levné. Přikupovali jsme je proto, že věříme v sílu jejich byznysu i za dalších deset let. Ukážeme vám, proč jsme se právě teď rozhodli navýšit tyto tři pozice.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
