Poslanci konečně zakročili: Novela zákona má zabránit dalším ztrátám v alternativních fondech!

Poslanci schválili novelu zákona o investičních společnostech, která zpřísňuje pravidla pro investování se společnostmi v tzv. alternativních fondech.

Tato novela, pocházející z pera Ministerstva financí ČR, byla podpořena vládou a následně schválená poslanci. Původní návrh tak prošel prakticky beze změn. Nyní změny míří ke schválení senátem, kde se neočekávají žádné komplikace.

Cílem novely je omezit činnost nelicencovaných správců fondů, kteří se navzdory zákonným zákazům zaměřují na širší veřejnost a drobné investory.

Tyto subjekty se snaží fungovat podobně jako standardní investiční fondy regulované Českou národní bankou (ČNB), a využívají přitom právní mezeru, díky které nebyly dosud kontrolovány. Jejich aktivity budou nyní předmětem přísnějšího dohledu.

Tento krok směřuje k přísnější regulaci, která by měla lépe chránit drobné investory před ztrátou velkých obnosů peněz.

Zájem o zakládání “alternativních fondů” podle § 15 v posledních letech prudce vzrostl, počet těchto subjektů uvedených v seznamu ČNB se zvýšil ze 129 před pěti lety na 447 k dubnu letošního roku.

Změny účinné od 1. července 2024

Novela nařizuje, že v názvu těchto společností musí být nově uvedeno “osoba s rizikovým kapitálem” a nemohou již používat termín “fond” ani jeho odvozeniny. Dříve založené společnosti mají dvouleté přechodné období, aby se této změně přizpůsobily.

Tyto společnosti budou dále smět přijímat investice pouze od fyzických osob, které vloží alespoň 125 000 EUR. Investice pro ně navíc musí být na základě investičního dotazníku považována za vhodnou.

Pro “rodinu a přátele” zůstává zachována výjimka, která umožňuje investovat až 20 osobám nesplňujícím požadavek minimálního vkladu.

Dále se rozšíří a specifikuje informační povinnost vůči investorům, včetně upozornění, že investice není garantována a investor o ni může zcela přijít. Porušení povinností může vést k vymazání společnosti ze seznamu ČNB na dobu deseti let. Tato sankce se však nevztahuje na konkrétní fyzické osoby.

Podílové fondy – Co jsou to investiční podílové fondy a pro koho jsou vhodné? Seznam podílových fondů

Původně investování pro “kamarády” se rozrostlo v byznys

Původním záměrem § 15 bylo umožnit investování bez dohledu ČNB menším skupinám, jako jsou přátelé, členové širší rodiny nebo blízcí obchodní partneři.

Správci těchto alternativních fondů mohou svým kontaktům snadněji poskytovat produkty, aniž by potřebovali povolení nebo licenci. Nesmí však produkty nabízet veřejně.

Tyto subjekty mají cílit na kvalifikované investory, u nichž se předpokládá větší zkušenost, a kteří současně musí investovat alespoň jeden milion korun. Správci fondů navíc mohou podle dosavadních pravidel přijímat peníze maximálně od dvaceti osob.

Společnosti podle § 15 se sice musí registrovat u ČNB, ale jejich činnost není dále sledována. Jedinou povinností nad rámec registrace je zasílání výroční zprávy ČNB informující o výši spravovaného majetku.

Cílem je, aby tyto “alternativní fondy” nepřesáhly limit 500 milionů EUR. Při překročení tohoto limitu je vyžadována standardní licence s dohledem ČNB, i přesto je tento limit považován za velkorysý, neboť odpovídá asi 12 miliardám korun.

Společnosti ignorovaly pravidla a limity

Podle § 15 zákona o investičních společnostech a fondech, zavedeného před deseti lety ministerstvem financí, má takto nastavený režim usnadnit správu fondů, které nejsou veřejně nabízeny. A menší, výše zmíněný, objem majetku by neměl znamenat systémové riziko.

Přesto řada “alternativních fondů” ignoruje stanovená pravidla a limity. Chybějící kontroly pak v minulosti vedly k výrazným ztrátám. Příkladem je zkrachovalá společnost WCA International, která získala 2 miliardy korun od 6 000 klientů nebo Growing Way Ondřeje Janaty, která nashromáždila investice přesahující 1,4 miliardy korun od 3 600 klientů.

Přísnější limity a více informací

Odborníci a právníci považují novelu za krok správným směrem, zdůrazňují však, že je důležité, aby ČNB byla schopna a ochotna přísnější pravidla vymáhat.

Také uvádí, že k zamezení vybírání a případného mizení významných finančních prostředků je nutná pravidelná ohlašovací povinnost a dostatečné sankce. Odpovědnost by měly nést i fyzické osoby – zakladatelé, vlastníci i statutární zástupci.