Lidem klesly reálné mzdy téměř o 10 %, uvádí analytici – Češi kvůli vysoké inflaci zchudli nejvíce od roku 1993

Jsme stále chudší a chudší? Statistika potvrzuje, že ano.

V tomto článku se podíváme na nová data o mzdách, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) na svých webových stránkách. 

Nominální mzda vzrostla o 4,4 %, reálně ovšem klesla o 9,8 %

ČSÚ uvádí, že ve 2. čtvrtletí 2022 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 4,4 %, reálně klesla o 9,8 %. Medián mezd činil 34 111 Kč. 

Průměrná mzda v Česku za 2. čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 % na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Po započtení vysoké inflace ale reálná mzda klesla, a to téměř o desetinu. Klesá už tři čtvrtletí po sobě. Z okolních zemí se propadly reálné mzdy v Česku ve druhém kvartálu nejvíce. Analytici uvedli, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli nejvíce od roku 1993. Růst reálných mezd čekají až příští rok.

Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, jde podle nich o největší propad v existující časové řadě. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém kvartálu se snížila meziročně o 9,8 %. Jedná se o bezprecedentní pokles, protože ani v době celosvětové hospodářské krize jsme nikdy nezažívali to, že by si české domácnosti pohoršovaly tak výrazně. Snížená kupní síla o téměř deset procent je opravdu výrazný zásah do hospodaření.

David Marek analytik Deloitte uvádí, že inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně pomalejším tempem než ceny. Analytici upozorňují, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém kvartálu nejvíce v historii země od roku 1993. 

Průměrná mzda vzrostla na hodnotu 40 086 Kč, ovšem medián mezd činí pouze 34 111 Kč

Zjednodušeně můžeme říci, že průměrná mzda je vyšší přibližně o 6000 Kč než medián, kvůli malému počtu lidí s vysokou mzdou v ekonomice, která zkreslí průměr o 6000 Kč nahoru oproti mediánu. U mužů byl medián 36 925 korun, u žen 31 170 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korunami.

Nejvýrazněji se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 %. Což patrně reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 %, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 %.

O pětinu průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce.

Prémie za pandemii mzdy v tomto odvětví loni výrazně zvýšily. V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 % na 37 969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 %. V loňském druhém kvartálu se průměrná mzda zvýšila o 10,1 % a reálně o 7 %. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.

Reálné mzdy v Česku klesly nejvíce z okolních zemí

Reálné mzdy se propadly v Česku ve druhém čtvrtletí z okolních zemí nejvíce. V žádném ze sousedních států ale nevzrostly. 

Například v Polsku začínají čelit riziku inflační spirály, kdy rychlý růst mezd podporuje inflaci v dalším růstu. Mzdy v zemi za poslední rok vzrostly nominálně o 15,8 %, což dokázalo téměř vyrovnat růst inflace na 16,1 %. Po výpočtu reálné mzdy zjistíme, že mzdy klesly o 0,3 %.

Pro polské domácnosti jde částečně o dobrou zprávu, která ale má i své nevýhody. Takový růst mezd tlačí na produktivitu práce, která musí zákonitě klesnout, a Polsko má zaděláno na velké problémy v příštích dvou letech. I na Slovensku rostly mzdy rychleji než v Česku. V nominálním vyjádření jsou za poslední rok o 7,8 % výše, zatímco po odečtení inflace 13,6 % reálné mzdy klesly o 5,8 %. 

Druhý nejpomalejší růst nominálních mezd je v Rakousku, a to o 5,3 % s inflací na 9,1 %. Po zohlednění inflace pak mzdy klesly za poslední rok o 3,8 %. V Německu vzrostly za poslední rok nominální mzdy o 6,1 % a inflace je zatím 7,9 %. Reálně mzdy klesly jen o 1,8 %.

Závěr: Jaký budoucí vývoj reálných mezd můžeme očekávat? 

Vratislav Zámiš, Analytik Raiffeisenbank, uvádí, že vzhledem k vysoké inflaci budou reálné mzdy klesat i po zbytek letošního roku a v průměru si tak české domácnosti pohorší zhruba o 9 %.

V příštím roce by vzhledem k postupnému ústupu inflace a většímu tlaku ze strany zaměstnanců mohlo docházet k obratu a nominálně podle něj mzdy v průměru za celý rok 2023 porostou dvouciferným tempem, srovnatelným s růstem cenové hladiny.