Inflace v ČR graduje a dosahuje meziročně již 16 %, ČNB ovšem bojuje – Blíží se strop?

Inflace v České republice opětovně postoupila na vyšší úroveň. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu vzrostla v květnu cenová hladina meziročně o 16 %.

Květnový růst je znatelně nad jarní prognózou České národní banky (ČNB), která počítala s 14,9 %. Respektive květnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s prognózou o více jak jeden procentní bod rychlejší.

Nejvyšší inflace od roku 1993

Tuzemská inflace se vyšplhala na nejvyšší úrovně od roku 1993 a konec této akcelerace jako by nebyl ani v dohlednu. Nicméně, jak jsem mnohokrát zmínil, měnová politika má zpoždění zhruba jeden rok. A ČNB započala s restriktivní měnovou politikou právě před rokem. Čili viditelný efekt bude mít růst základních úrokových sazeb teprve během léta.

Bohužel je zase zřejmé, že prognóza tuzemské centrální banky je podceněná. Asi tři měsíce s nadsázkou tvrdím, že strop inflace bude 20 %. Za začátku jsem to říkal skutečně ze srandy. Ale postupně se potvrzuje, že se těm 20 % hodně přiblížíme. Snad je ovšem nepřekročíme. Jestli ano, tvrzení jednotlivých členů bankovní rady o naplnění inflačního cílování do konce roku 2023 budou ohrožená. Respektive radní tvrdí, že se těm 2 % bude česká ekonomika na konci příštího roku blížit.

Zdroj: tradingeconomics.com

Česká národní banka uvádí, že odchylku od prognózy zapříčinil hlavně růst cen pohonných hmot a jádrová inflace. Zatímco ceny potravin a regulované ceny jsou nad prognózou pouze mírně.

Růst jádrové inflace je důsledkem rychlého vzestupu cen v zahraniční produkci. Důvodem je přetrvávající problém v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Respektive špatná situace s dodávkami materiálů, komponent a energií (ropa). Dále kulminací silných domácích poptávkových a nabídkových tlaků.

Zdroj: cnb.cz

Česká národní banka ještě shrnuje poslední události, jako jsou válka na východě a extrémní růst burzovních cen energií. Tahle část na mne působí jako trochu odbíhání od toho, že ten značný růst cen začal již minulý rok (aneb my za nic nemůžeme). A v souvislosti s tím se dalo mnohem rychleji zakročit, k čemuž se ani tuzemská centrální banka dlouho moc neměla.

Například rychlý růst cen plynu byl snadno viditelný již na přelomu 2020/2021. Cena jako taková nebyla vysoká, ale ta setrvačnost byla značná. Jakmile se projevila odložená spotřeba a znovuotevření všech sektorů ekonomiky, bylo zřejmé, že ta inflace přijde. Zas na druhou stranu, z našich pozic je jednoduché kritizovat.

Česká národní banka bojuje

Vzhledem k dalšímu znatelnému růstu inflace je nyní opětovně jisté, že v nadcházejícím červnovém zasedání schválí “hike” 2T repo sazby. Osobně jsem odhadoval růst o 0,5-0,75 procentního bodu, ale bylo mi jasné, že o tom rozhodne právě květnová inflace. A na základě ní si troufám tvrdit, že dosluhující guvernér Jiří Rusnok zakončí svou práci schválením 2T i o více jak 1 procentní bod výše. Respektive nás nejspíš čeká hike na 6,75 – 7,25 %. Jednorázově si víc asi nedovolí.

Vycházím i z jednotlivých vyjádření členů bankovní rady – Nidetzký, Holub a Benda. Všichni do jednoho pronáší vskutku bojovná prohlášení. To je mimochodem součást psychologie. Jednoduše řečeno už jenom tím pracují s inflačním očekáváním. Pravidelně dávají veřejnosti najevo, že chtějí s inflací bojovat a nedovolí třeba turecký scénář.

Jak už jsem mnohokrát zmínil, nechtějí, aby domácnosti a podniky započítávaly vysoké inflační očekávání do svých ekonomických aktivit.

Závěrem – Blíží se strop inflace?

Osobně jsem toho názoru, že se během léta dočkáme “stropu” inflace. Ale obávám se, že to budou hodnoty velmi blízké k 20 %. Restriktivní měnová politika má zpoždění v rozmezí 1 – 1,5 roku, takže největší efekt můžeme sledovat až v druhé polovině letošního roku. Jestli se ale dostaneme nad 20 %, něco je hodně špatně.