Čeká nás možná nejdůležitější zasedání americké centrální banky v letošním roce. Investoři vyhlížejí, zda středeční jednání Fedu přinese třetí snížení sazeb v řadě. Jeho rozhodnutí by navíc mohlo posílit šance na prosincové “Santa Claus rally”.
S inflací stále nad 2% cílem však vyvstává otázka, zda centrální banka nepodléhá politickému tlaku na snižování sazeb.
Přestože v posledních týdnech očekávání kolísala, dává Wall Street snížení sazeb o 25 bazických bodů až 89% šanci. Makro data ukazují, že nová cla zatím neměla výrazný dopad na inflační tlaky.
Jádrový index PCE za září navíc zpomalil na 2,8 %, což podporuje argument pro opatrné uvolňování měnové politiky.
Ochlazující trh práce a sentiment spotřebitelů
Na opačné straně mandátu centrální banky stojí trh práce, který se dál ochlazuje. To je další signál ve prospěch snižování sazeb. Navíc spotřebitelský sentiment podle průzkumu Michiganské Univerzity mírně vzrostl a inflační očekávání klesla na nejnižší úroveň od ledna.
Trumpova politika ovšem centrální bance situaci výrazně komplikuje. Kombinace cel a zpřísněné imigrační politiky vytváří tlak na nabídku pracovní síly i na mezinárodní obchod. Fed se tak dostává do obtížné pozice.
Zatímco jedna skupina bankéřů varuje před inflačními riziky, druhá upozorňuje na riziko zpomalujícího trhu práce a vnímá cla jako jednorázový cenový šok.
Politické napětí, Powellův mandát a reakce trhu
Pokud Fed skutečně sníží sazby, předseda Jerome Powell pravděpodobně označí rozhodnutí jako formu “risk managementu” a zdůrazní závislost dalšího postupu na příchozích datech.
Tím bude chtít zmírnit očekávání rychlého tempa snižování sazeb v roce 2026. Trh proto bude bedlivě sledovat každé slovo tiskové zprávy i následné tiskové konference.
Donald Trump v minulosti opakovaně Powella zpochybňoval a tlačil na rychlejší snižování sazeb.
Tomu pomáhá i jeho nový nominant Stephen Miran, který se snaží v centrální bance prosadit agresivní snižování až o 2 procentní body na nejbližších zasedáních.
Powellovo funkční období v roli předsedy končí v květnu. Jeho nástupce bude jmenován prezidentem Trumpem a obecně se očekává, že by se jím mohl stát Kevin Hassett, hlavní ekonomický poradce Bílého domu.
Hassett by pravděpodobně také prosazoval výrazně rychlejší tempo snižování sazeb, než je ochotna akceptovat většina současných představitelů Fedu.
To by do rozhodování centrální banky mohlo vnést více politického nátlaku, což se trhům nelíbí.
Dluhopisový trh mezitím odráží nejistotu ohledně dlouhodobého vývoje inflace, stavu veřejných financí i míry politické nezávislosti centrální banky. Zatímco krátkodobé sazby letos klesaly společně s uvolňováním politiky Fedu, výnosy na 30letých amerických státních dluhopisech naopak rostly, což je pouze druhý takový případ v historii.
Signalizuje to nedůvěru investorů v Trumpovu fiskální a obchodní strategii. To je problém, který bude muset prezident řešit, pokud chce naplnit svůj slib nižších sazeb u hypoték a úvěrů.
94 %
90 %
