Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Evropa chce zbrojit. Můžeme si to ale dovolit a kdo to zaplatí?

Evropské státy čelí největším bezpečnostním hrozbám od konce studené války. Konflikt na Ukrajině a nejistota ohledně amerických bezpečnostních záruk nutí evropské lídry přehodnotit svůj přístup k obraně.

Evropa chce zbrojit. Můžeme si to ale dovolit a kdo to zaplatí?
Zdroj: Depositphotos.com

Je jasné, že Evropa se bude muset více spoléhat sama na sebe. Otázkou však zůstává: Kde na to vzít peníze?

Od zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu se jistota evropských spojenců v USA otřásá. Trumpův tlak na vyšší výdaje NATO nabírá na obrátkách, a dokonce naznačil, že by členské státy měly investovat až 5 % HDP na obranu – což je pro většinu států zcela nereálné.

Některým státům včetně Česka se jen nedávno povedlo dosáhnou cíle 2 %.

Evropa chápe svou zranitelnost a hledá cesty, jak investice do obrany financovat

Nový plán Evropské komise chce mobilizovat 800 miliard eur na obranné investice v příštích čtyřech letech. 650 miliard by mělo pocházet ze zvýšených limitů pro státní dluhy.

Zbývajících 150 miliard by poskytl nový finanční nástroj Komise, který jí umožní získávat peníze na kapitálových trzích – podobně jako při pandemii Covid-19.

Info

Schopnost členských států navyšovat vojenské rozpočty se však výrazně liší. Zadlužení a rozpočtové deficity hrají klíčovou roli v tom, kdo může investovat bez větších problémů – a kdo bude muset hledat kreativní řešení.

Sousední Německo je jako největší evropská ekonomika v dobré pozici. S poměrem dluhu k HDP na úrovni 62 % má prostor k manévrování.

Budoucí vláda Friedricha Merze dokonce navrhuje obejít tzv. ‚‚dluhovou brzdu‘‘ v ústavě a vytvořit fond v hodnotě 500 miliard na obranu a infrastrukturu.

Vývoj akcií Rheinmetall od začátku roku

Načítání
Načítání
Investujte do Rheinmetall U 51 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.

Logo sponzora Investovat!

Francie na tom tak dobře není. S poměrem dluhu k HDP na 111 % a jedním z nejvyšších rozpočtových deficitů v Evropě si nemůže dovolit výrazné navýšení vojenských výdajů bez tvrdých škrtů jinde.

Pokud by chtěla zvýšit obranné výdaje z aktuálně vyčleněných 2 % na 3 % HDP, musela by ročně najít dalších 30 miliard eur – což je v současné situaci velká výzva.

Itálie je na tom ještě hůře. Se druhým největším zadlužením v Eurozóně na 135 % HDP a vysokými úrokovými sazbami na státním dluhu je její fiskální prostor extrémně omezený.

Proto se vláda rozhodla hledat řešení v privátním sektoru, aby snížila tlak na veřejné finance.

Info

Polsko, které se nachází v bezprostřední blízkosti konfliktu, patří k nejaktivnějším zastáncům vyšších obranných výdajů. Podle aktuálního rozpočtu by měli v roce 2025 do obrany investovat až 4,7 % HDP.

Polsko si to s relativně zdravým deficitem a dluhem může dovolit i díky využití speciálního obranného fondu polské rozvojové banky, který má financovat více než 30 % obranných výdajů.

Bezpečnost vs. rozpočet

Zatímco se navrhovaná opatření týkají i tuzemska, politici jsou skeptičtí. Česká republika v loňském roce poprvé splnila cíl vynaložit 2 % HDP na obranu. Od roku 2026 plánuje své výdaje zvyšovat o 0.2 % HDP ročně až na 3 % v roce 2030.

Místo nových půjček chce vláda ale radši využít nevyužité zdroje z rozpočtu EU. Podzimní volby by ale tyto pláno mohly překazit, jelikož opoziční strany, jako např. lídr průzkumů ANO, zvyšování výdajů na obranu kritizují.

Financování nových obranných investic však bude v mnoha státech narážet na odpor. Vlády si na ně budou muset buď půjčit, nebo je pokrýt škrty v rozpočtu či zvýšením daní – což jsou nepopulární opatření.

Je tedy jasné, že jakýmkoliv reálným investicím budou předcházet složitá vyjednávání.

Líbil se vám tento článek?
0
0

Autor

Jakub Rochlitz je vycházející hvězdou ve světě financí a investic, kde působí jako investiční analytik a populární investor na platformě eToro. Díky svému důslednému přístupu k hodnotovému investování se zaměřuje na fundamentálně silné společnosti, které nabízejí dlouhodobý růstový potenciál. Jeho portfolio zahrnuje odvětví jako umělá inteligence, zelená energie a retail. V posledních dvou letech dosáhl dvakrát po sobě více než 25% ročních výnosů, čímž překonal výkonnost trhu.

Jakubova investiční strategie vychází z jeho analytického zázemí. Je certifikovaným investičním analytikem na úrovni CISI Level 3 a dokončuje studium financí na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jeho analýzy jsou pravidelně publikovány na platformách jako Seeking Alpha, Guru Focus a Yahoo Finance, kde sdílí své hloubkové fundamentální analýzy společností. Inspiruje se významnými investory, jako jsou Warren Buffett a Peter Lynch, a řídí se pravidlem, že „pro úspěšné investování musíte mít nejen co nejvíc informací, ale také je umět co nejlépe zpracovat a vyvodit si ty správné závěry“.

Kromě investování se Jakub věnuje i vzdělávání v oblasti financí a pravidelně komunikuje se svou komunitou na sociálních sítích a na různých událostech. Aktivně mimo jiné také přispívá k zvyšování finanční gramotnosti, zejména mezi mladšími investory, a své znalosti sdílí na různých fórech, včetně účasti na Abu Dhabi Finance Week, eToro Popular Investor Summitu či Prague Money Expo.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat