Evropa chce zbrojit. Můžeme si to ale dovolit a kdo to zaplatí?

Je jasné, že Evropa se bude muset více spoléhat sama na sebe. Otázkou však zůstává: Kde na to vzít peníze?

Od zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu se jistota evropských spojenců v USA otřásá. Trumpův tlak na vyšší výdaje NATO nabírá na obrátkách, a dokonce naznačil, že by členské státy měly investovat až 5 % HDP na obranu – což je pro většinu států zcela nereálné.

Některým státům včetně Česka se jen nedávno povedlo dosáhnou cíle 2 %.

Evropa chápe svou zranitelnost a hledá cesty, jak investice do obrany financovat

Nový plán Evropské komise chce mobilizovat 800 miliard eur na obranné investice v příštích čtyřech letech. 650 miliard by mělo pocházet ze zvýšených limitů pro státní dluhy.

Zbývajících 150 miliard by poskytl nový finanční nástroj Komise, který jí umožní získávat peníze na kapitálových trzích – podobně jako při pandemii Covid-19.

Sousední Německo je jako největší evropská ekonomika v dobré pozici. S poměrem dluhu k HDP na úrovni 62 % má prostor k manévrování.

Budoucí vláda Friedricha Merze dokonce navrhuje obejít tzv. ‚‚dluhovou brzdu‘‘ v ústavě a vytvořit fond v hodnotě 500 miliard na obranu a infrastrukturu.

Vývoj akcií Rheinmetall od začátku roku

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

Rheinmetall / RHM

Načítání

Načítání

Investujte do Rheinmetall U 51 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.

---

Investovat!

Francie na tom tak dobře není. S poměrem dluhu k HDP na 111 % a jedním z nejvyšších rozpočtových deficitů v Evropě si nemůže dovolit výrazné navýšení vojenských výdajů bez tvrdých škrtů jinde.

Pokud by chtěla zvýšit obranné výdaje z aktuálně vyčleněných 2 % na 3 % HDP, musela by ročně najít dalších 30 miliard eur – což je v současné situaci velká výzva.

Itálie je na tom ještě hůře. Se druhým největším zadlužením v Eurozóně na 135 % HDP a vysokými úrokovými sazbami na státním dluhu je její fiskální prostor extrémně omezený.

Proto se vláda rozhodla hledat řešení v privátním sektoru, aby snížila tlak na veřejné finance.

Polsko si to s relativně zdravým deficitem a dluhem může dovolit i díky využití speciálního obranného fondu polské rozvojové banky, který má financovat více než 30 % obranných výdajů.

Bezpečnost vs. rozpočet

Zatímco se navrhovaná opatření týkají i tuzemska, politici jsou skeptičtí. Česká republika v loňském roce poprvé splnila cíl vynaložit 2 % HDP na obranu. Od roku 2026 plánuje své výdaje zvyšovat o 0.2 % HDP ročně až na 3 % v roce 2030.

Místo nových půjček chce vláda ale radši využít nevyužité zdroje z rozpočtu EU. Podzimní volby by ale tyto pláno mohly překazit, jelikož opoziční strany, jako např. lídr průzkumů ANO, zvyšování výdajů na obranu kritizují.

Financování nových obranných investic však bude v mnoha státech narážet na odpor. Vlády si na ně budou muset buď půjčit, nebo je pokrýt škrty v rozpočtu či zvýšením daní – což jsou nepopulární opatření.

Je tedy jasné, že jakýmkoliv reálným investicím budou předcházet složitá vyjednávání.