Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

EU bude jako celek nakupovat společný plyn již před létem 2023

EU bude jako celek nakupovat společný plyn již před létem 2023
Zdroj: depositphotos.com

V dnešním článku se podíváme na téma společného nákupu plynu Evropskou unií, což má zajistit pokles ceny plynu pro unijní trh. Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již v roce 2023 na jaře dle ministerstva průmyslu a obchodu. 

Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem uvádí, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu. Simpsonová dále říká, že považuje společné nákupy za důležité pro to, aby spolu státy nesoutěžily a nepředháněly se v nabídkách na trhu. Pomůže to podle ní především menším členským státům. 

Poznámka

Když bude EU nakupovat ve velkém, tak nakoupí plyn levněji. Dále je nutné jednat s největšími dodavateli plynu a tím se dosáhne minimalizace cen.

EK v určitých situacích státům nařídí povinné úspory ve výši alespoň 15 %

Simsonová dále uvádí, že ceny plynu jsou nadále neudržitelné, i když jeho dodávky z Ruska klesly pod 10 %. Součástí balíčku, který komise předloží, bude podle Simsonové požadavek na další snižování spotřeby plynu. Připravuje se také řešení vzájemné solidarity mezi státy, které mezi sebou nemají uzavřené dohody o solidaritě. Dle eurokomisařky může také nastat situace, kdy EK v určitých situacích státům nařídí povinné úspory ve výši alespoň 15 %.

Závěr – Zdroje plynu nemusí stačit

Zásobníky plynu jsou téměř plné, do roku 2027 je pronajatá kapacita v terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku a objednáno je 30 trajektů s plynem ze zámoří. Další plyn proudí z Norska. Zatím zbývá i na navyšování zásob.

V současné době se zásobníky stále naplňují, a tak je systém v režimu vtláčení. Jedná se o mix plynu z LNG terminálů a ruského plynu. Tento ruský plyn proudí do Česka přes Ukrajinu.

Ovšem analytik ENA Jiří Gavor varuje, že situace nebude dlouhodobě tak příznivá. Ani plyn z nizozemského terminálu v kombinaci s norským nemusí stačit. Norové byli druhým největším dodavatelem do Evropy, nicméně v dlouhodobém měřítku se předpokládalo, že jejich těžební kapacity budou postupně utlumovány.

Líbil se vám tento článek?
4
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.