Dark web – Místo bez morálky, nebo poslední výspa svobody na světě?

Matrix, králičí nora, skříň jako průchod do Narnie… pohádky a příběhy o skrytých světech provází děti i dospělé celý život. Podobné místo se nachází i v digitálním prostoru.

Pokud už jste o dark webu slyšeli, určitě máte nějakou představu o tom, jak něco takového může fungovat a jaké věci se zde dají najít. Jestliže si o tomto tématu přečtete pár článků z populárních magazínů, můžete se dopracovat názoru, že zde není nic jiného než nejhorší představitelná zvěrstva – videa znásilnění, vraždy, drogy a zneužívání dětí.

Prosíme vás, abyste na chvilku zapomněli vše, co jste si doteď mysleli. Velká část z toho jsou totiž s největší pravděpodobností pouze mýty, které se nikdy nepotvrdily.

Obsah článku o dark webu

Jak to tedy celé funguje

Přesně jako příběhy popsané v první větě (dva světy – jeden ukrytý), i web se dá rozdělit na dvě části.

Tou první je ta, kterou najdou konvenční vyhledávače (např. Google) – povrchový web. Najdeme zde všechny snadno dostupné stránky: blogy, firemní weby, sociální sítě, wikipedii a tak podobně.

Pod tím vším se však skrývá mnohem větší svět, na který vyhledávače nedosáhnou, protože se nejedná o veřejně přístupné informace. Tento svět se většinou nazývá deep webem (přeloženo jako hluboký web), ale stále ještě nejde o dark web. Tato část internetu je zhruba 24x větší než data plovoucí nad povrchem. Jak by taky ne. Kromě stránek a souborů se sem řadí také všechna osobní komunikace, emaily, chaty a podobně. Dále například osobní profily a účty, ke kterým máme přístup pouze my.

Dark web je následně určitá podmnožina deep webu.

Abychom byli ještě o něco přesnější, pojďme se podívat na internet. V zásadě se jedná o síť počítačů, které spolu komunikují. Takové spojení ale může probíhat mnoha způsoby – www stránky, emailová komunikace… ale také úplně jiné sítě dostupné skrz speciální software – tzv. darknety. Dark web je potom souhrnné označení pro stránky a obsah na darknetech.

Dark web a bitcoiny

Rozvoj dark webu nabral obrátky až při vynalezení Bitcoinu. Dávalo to smysl.

Když si chtěl někdo něco koupit, musel využít buď spíše nefungující projekty digitálních peněz nebo zaplatit běžnou fiat měnou – pomocí karet a bankovních účtů. Taková řešení byla většinou značně neefektivní a nebyla anonymní. Jinak řečeno – bylo vcelku jednoduché spojit ilegální aktivitu s uživatelem.

S příchodem Bitcoinu se celá situace změnila. Najednou bylo možné platit za nelegální zboží něčím, co se nedá moc dobře vysledovat… tedy v případě, že si dáváme pozor. Bitcoin je pseudoanonymní a když člověk udělá chybu, jeho identita může být odhalena. Na tento fakt doplatil nemalý počet lidí. Oproti běžným platebním způsobům je ale tato metoda o 100 úrovní anonymnější. A to se tu už vůbec nezmiňujeme o dalších možnostech, které se v průběhu času objevily – anonymní kryptoměny, jako třeba Monero.

Co se dá na dark webu najít?

Relativně vše. Koneckonců slova nadpisu nebyla zvolená náhodně. Dark web je pouze nástroj. Jako každá věc a vynález, i dark web se dá využít různě.

Dobro

Na světlé straně můžeme najít například zpravodajské weby, které se snaží poskytovat necenzurované a důvěryhodné zprávy – BBC má svou stránku na dark webu a je to velmi dobře. Proč?

Co když vaše vlastní vláda začne cenzurovat zprávy, blokovat komunikaci a nedovolí vám přístup k informacím? Má zde stránky i bezpečností služba CIA. Stejně tak zvládneme najít novináře, kteří jsou schopni pomocí šifrované komunikace získávat data a zprávy, aniž by ohrozili odesilatele.

Můžeme se dále zamýšlet například nad tím, jak postupovat, když vláda začne se skutečnou perzekucí obyvatel – viz. Čína. Dark web může sloužit jako svobodný prostor, skrz který mohou lidé komunikovat.

Zdroj: ipure.cz

Osobní preference, ideje a morálka

Někde na pomezí dobra a zla jsou například drogy.

Názor si musí vytvořit každý sám.

Věříte, že by měl mít každý právo na svobodné zacházení se svým tělem, tedy i na to, aby do něj vpravoval cokoliv uzná za vhodné? Považujete například marihuanu či psychotropní látky za špatné i přesto, že se dají použít jako léčiva, nebo jako umocnění duchovních zážitků a poznání sebe sama?

Vsuvka autora

Prvně bych rád řekl: sám jsem přestal naprosto pít alkohol, nikdy jsem nekouřil a nebral drogy. Nic z toho (včetně alkoholu) dle mého rozhodně nepatří do rukou dětem, psychicky nevyváženým jedincům atd.

A přestože nejsem vědec či lékař (pouze budoucí ekonom), cítím potřebu vyjádřit pár subjektivních názorů k tématu.

Stejně jako dark web, Bitcoin či státní moc, i drogy se dají využít dobře a špatně. Asi nikdo nechce vidět zfetované ležet na ulicích. Nicméně nahlédnout do své mysli a pootevřít podvědomí s cílem pochopit a naučit se, v klidu a soukromí domova či v kruhu přátel – je na tom něco špatně? Pro mnoho lidí podobné “tripy” mají až terapeutické účinky.

Jako příklad vezměme lysohlávky. V dnešním pojetí droga, avšak podle dostupných informací si na ní nelze vypěstovat závislost, nelze se s ní předávkovat a výzkumy prokazují pozitivní vliv na jedince s depresí, na léčbu jiných závislostí (např. alkoholismus), někdy pomáhá proti migrénám… není načase, abychom trochu přehodnotili přístup?

Válka proti dogám se zdá být naprostým fiaskem, které stojí hodně peněz a vše akorát zhoršuje. Zvedá ceny (nutí k vyšší kriminalitě), znemožňuje kontrolu kvality, přesouvá vše na černý trh a při tom všem je v populaci relativně stále stejné procento závislých. Nic se neřeší a všichni trpí.

Každý z nás měl jistě tu čest potkat se s opilým agresorem. Nic moc zážitek. Není pokrytecké, že nám tohle nevadí, i když se to vyskytuje na každém rohu s hospodou? Zdaleka největší utrpení (ve vztahu k uživateli i k okolí) dnes přináší právě alkohol.

Pouze věci k zamyšlení.

Díky bohu se začíná společnost probouzet.

Teď už ale zpět k tématu.

V této kategorii bychom našli především dark markety – temná tržiště. Místa, kde člověk nakoupí i prodá skoro cokoliv. Asi celosvětově nejznámější byl případ Silk Road (Hedvábná stezka), která už nefunguje. Její místo ale nahradilo mnoho dalších, lepších a bezpečnějších. Hydra v plné kráse.

Tento střední prostor se dá rozdělit jednoduchou otázkou: je to morálně špatné? Totiž legální neznamená vždy morálně správné, stejně tak ilegální neznamená špatné. Jestliže si otevřete stánek s borůvkami bez licence, jste v ilegální zóně, avšak málokdo by se hádal o tom, že podobná věc někomu škodí (možná tak státní kase). Naopak jsou na světě legálně provozované firmy, které vyrábějí kobercové bomby – je válečný business morálně ospravedlnitelný, zvlášť v dnešním světě?

Vše, co jsme si popsali výše se dá nazvat jako morálně správné či alespoň otevřené k diskuzi. Na dark webu se však nachází i ta nejhorší zvěrstva, která si umí člověk představit.

Žumpa civilizace

Internetem a pop kulturou koluje spousta povídek o nájemných vraždách, atentátech, snuffu (natočená vražda za účelem prodeje), red roomech (živé vysílání smrti se vstupným) a podobných věcech. Nic z toho se nikdy na dark webu nepotvrdilo a všechny tyto věci se tak řádí spíše k mýtům.

Kéž by to tak bylo u všeho.

Dark web je bohužel plný jiné věci, možná té nejhorší ze všech – dětské pornografie.

Některé odhady mířily až k číslu 80 % (z ilegálních aktivit – realita bude nižší). Mezi tento obsah se řadí i případy umučení natočené na video a distribuované po síti. Samozřejmá je existence různých diskuzních skupin.

Známá kauza je například Peter Gerard Scully, který zneužíval děti v Malajsii – unášel je do své vily, znásilňoval a nechával je kopat vlastní hroby. To vše samozřejmě natáčel a posílal podobným zrůdám jako byl on sám. Podařilo se zachránit dvě holčičky (12 let a 18 měsíců), třetí se našla znásilněná a uškrcená (11 let).

Kde je hranice?

V historii dark webu se najdou i případy, kdy samotné státní složky využívaly dětskou pornografii jako nástroj pro chytání podobných individuí.

Můžeme se ptát jen sami sebe, jestli tím překročili hranici či nikoliv. Pokud se jim díky tomu povedlo zachránit možná stovky dětí a zavřít velké množství lidí, stálo to za to? Je šíření dětské pornografie ospravedlnitelné, když to směřuje ke správnému cíli?

Odpověď je znovu jen na vás. A v tom je dark web krásný. Vrací do rukou lidí svobodu.

Ekonomie a morálka v systému bez vládců

Jak může fungovat prostor, který nemá jednotnou vládu a je tak vlastně naprosto svobodný? Vcelku jednoduše – obecná dobrota lidí a ekonomické incentivy.

Příklad dětské pornografie je velmi citlivé téma. Každý si může rázem myslet, že dark web se netýká ničeho jiného a že každý “obyvatel” tohoto místa je minimálně pedofil. I zde se však najde dobrota.

Dark web child porn bust leads to 338 arrests worldwide https://t.co/id2DtCLNUu pic.twitter.com/PbIOXNJZGM

— Reuters (@Reuters) October 17, 2019

Většina těch “dobrých a slušných” stránek dětskou pornografii striktně odmítá. Hackerská skupina Anonymous podnikla několik útoků na stránky s podobným obsahem. Zdá se, že i zde jsou jedinci uvažující jako lidské bytosti.

Dalším principem jsou samozřejmě ekonomické incentivy – totiž páky, které tlačí k chování určitým způsobem.

Proč na dark webu nenajdeme skoro žádnou vraždu či atentát?

Představte si, že jste vlastník stránky s podobnou nabídkou. Někdo vám napíše, že chce zavraždit politika. Vy samozřejmě nejste hloupí a domluvíte si platbu předem (alespoň podíl z celkové částky). Jakmile vám peníze přijdou, co vás nutí práci vykonat? Doslova nic – peníze už máte. Půjde snad zákazník na policii s tím, že si objednal nájemného vraha a ten ho podvedl?

Tento motiv se prolíná každým podobným tématem, ve kterém figuruje riskantní práce a hodně peněz. Není žádný ekonomicky rozumný důvod, proč by provozovatel takového webu splnil práci po přijetí platby.

Je to detail, který rozhoduje o tom, proč fungují dark markety.

Pokud máte někoho zavraždit, pravděpodobně se už s poptávajícím člověkem nikdy nespojíte. Jakmile přijde záloha (dostatečně velká), není důvod nic plnit, protože zákazník chce většinou pouze jednu objednávku.

Když však prodáváte zboží jako drogy či kradené kreditní karty, chcete, aby se zákazníci vraceli. Krádež malé částky tak není dostatečným motivem k podvodu – cenou by totiž byla ztráta veškerých budoucích obchodů a klientů.

Závěr – nic není černobílé

Ať už se na dark web koukneme jakkoliv, vždy se dostaneme k jednomu závěru: jedná se o velmi sporné téma a nástroj.

Na jedné straně dokáže sloužit skutečně dobrým účelům a svobodě. Na straně druhé tu ale můžeme najít to nejhorší z nejhoršího.

Nesporným faktem však je, že Pandořina skříňka už se otevřela. Nikdo jí nedokáže zavřít – žádná vláda nebo státní složka. Vyvíjí se vlastní rychlostí a vlastním směrem. Můžeme pouze sledovat, kam nás v budoucnu zavede.

Další zdroje informací

• Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny – Domink Stroukal
• Wikipedie (Temný web)
• Stream (Video – Temná strana internetu: Je dark web opravdu tak děsivý?)