Jak jsme již zmínili v minulém článku, pandemie koronaviru měla obrovský ekonomický dopad na největší světové regiony. Předtím, než se USA dostalo na nejvyšší příčky v počtu nakažených, tak Evropa značně vedla.
Nejvíce zasaženými částmi Evropy jsou Španělsko, Itálie a Německo. Zároveň jsou ale tyto země i největšími tahouny evropské ekonomiky.
Během vrcholu nákazy byla ve všech třech zemích přísná karanténa a téměř všechny výroby byly pozastaveny. Tím pádem začalo docházet k hromadnému propouštění již dříve než v USA.
Hlavní ukazatel ekonomiky v Evropě je německý index DAX, ten se během pár dní propadl o neskutečných 42 %, když se z únorového maxima 13 800 dotkl hranice 7 800 dne 19. března 2020.
Evropská centrální banka (ECB) je obdobou Federálního rezervního systému (Fed) pro eurozónu, ale ekonomika eurozóny se v mnoha případech od politiky v USA liší.
Na rozdíl od USA, v EU neexistuje žádná jednotná fiskální politika, a rovněž zde nejsou jednotné dluhopisy pro všechny země. Stejně jako Fed, i ECB reagovala na pandemii tak, že se zavázala svobodně půjčovat a zintenzivnit nákup vládního dluhu.
Zde jsou všechny prostředky, které ECB doposud použila na rozběhnutí ekonomiky
Narozdíl od amerického Fedu, který měl možnost snížit úrokové sazby, byla monetární politika ECB již od roku 2014 v záporných číslech. Úrokové sazby v EU byly už dávno před pandemií na minus 0,5 %.
Ponechání sazeb v záporné hodnotě
- 12. března guvernérka ECB Christine Lagarde řekla při sasadnutí, že: “ECB je ochotna použít všechny možné prostředky k ohřátí Ekonomiky a podporu růstu.” Následně oznámila, že úrokové sazby zůstanou záporné minimálně do 6. měsíci 2021. Tímto proslovem podpořila začátek pozitivní nálady na trzích.
Hromadné nakupování aktiv (QE)
Před krizí způsobenou koronavirem nakupovala ECB každý měsíc aktiva v hodnotě 20 miliard €. Tento program se nazýval APP – Asset Purchase Program, tedy program na nákup aktiv. Jeho cílem bylo zvýšit inflaci na hodnotu blízkou ke 2 %.
- 12. března se program na nákup aktiv (APP) zvýšil na hodnotu 120 miliard € měsíčně.
- 18. března spustila ECB také Pandemic Emergency Purchase Program PEPP, tedy program nouzového nákupu ve výši 750 miliard €, který bude trvat minimálně do konce roku 2020.
Aktiva, která se mají v rámci PEPP skupovat, jsou většinou stejná. Největší podíl se bude týkat státních a regionálních vládních dluhopisů + národní dluh + dluhopisy různých druhů soukromého sektoru.
- 12. června ECB zvýšila velikost nákupů státních dluhopisů v rámci PEPP o dalších 600 miliard € a prodloužila horizont těchto nákupů do konce června 2021. Dohromady uvolnila ECB zatím 1,35 Bilionu € na nákup aktiv.
Podpora bank a států
- 12. března podpořila ECB ostatní banky tím, že slíbila ponechat úrokové sazby pod nulou a dala příslib úrokové sazby v případě nouze ještě snížit. (Fed uvedl, že záporné úrokové sazby v USA nejsou v této chvíli racionálním řešením, protože tato krize je mnohem mírnější než předcházející z roku 2008 a banky s ostatními finančními institucích se chovají mnohem zdravější bez zbytečné paniky)
- 20. března ECB uvolnila pravidla na půjčky, které jsou klasifikovány jako non-performing, tedy půjčky, které dlužníci pravděpodobně nebudou schopni splácet.
Při poskytování půjček se banka musí držet přísných kritérií, a měly by půjčovat pouze zákazníkům, kteří jsou schopni půjčku splatit. Tato uvolnění umožňují bankám poskytovat více půjček, protože půjčky, které se jeví jako non-performing budou kryté evropskou centrální bankou a komerční banky nebudou muset pokrývat tyto ztráty z vlastního kapitálu.
- 22. dubna ECB uvolnila omezení kolaterálu (zjednodušeně řečeno, kolaterál je hodnota, kterou si věřitel může zajistit od dlužníka v případě, že nezaplatí půjčku podle dohodnutých podmínek).
Tato omezení pomohla oběma stranám, protože národní banky mohou nyní snadněji půjčit více peněz komerčním bankám a ty mohou dát větší množství půjček lidem a firmám.
Kolaterál se rozšířil o půjčky se státní zárukou, o dluhopisy s nižší kvalitou, o dluhopisy malých podniků a dokonce i o junk bonds (vysoce rizikové dluhopisy).
- 30. dubna rozšířila ECB své prostředky na podporu ekonomiky o tzv. TLTROs (targeted long-term refinancing operations).
V rámci TLTROs nabízí ECB bankám levné dlouhodobé půjčky s motivací využívat tyto prostředky na poskytování úvěrů spotřebitelům a podnikům v eurozóně.
Banky si mohou vzít půjčku až na tři roky za sazbu mínus 0,5 %.
Banky, které budou své peníze půjčovat spotřebitelům a firmám, tak zaplatí úrok až minus 1 %. Jinými slovy ECB platí bankám, aby půjčovaly peníze. Tímto se zvýší likvidita a s větší likviditou přichází větší cashflow – rozehřátí ekonomiky.
ECB rovněž slíbila, že podrží každý členský stát eurozóny tím, že vykoupí státní dluh. Do 20. března platil zákon, že ECB nemůže odkoupit více než 1/3 státního dluhu (např. při problému v Řecku), ale tento zákon se uvolní a evropská centrální banka ukazuje, že je ochotna udělat vše pro to, aby krizi zastavila a kola ekonomiky roztočila.
Jaké následky mají a budou mít opatření, která ECB zavedla?
ECB nemá stejné možnosti jako americký Fed. Evropská centrální banka nemůže vytisknout tolik peněz, které by mohla přímo poslat do ekonomiky, protože by rapidně oslabovala svoji měnu.
Fed uvolnil výhradně na nákup aktiv téměř 4 biliony dolarů, ECB uvolnila téměř 1,5 bilionu €. To, ale neznamená, že ECB udělala pro záchranu méně než Fed.
Velmi důležité prostředky, které ECB použila, byly již zmíněné uvolnění.
Uvolnění kolaterálu a pravidel, které klasifikují půjčku jako non-penforming jsou nepřímým vypuštěním obrovského množství peněz do oběhu (zatím se nedá říct, kolik peněz se díky těmto únikům vypustí do ekonomiky, ale odhaduje se, že to bude kolem 1 bilionu €)
Od 19. března se německý DAX podobně jako S&P500, rovněž vrací na předkrizové hodnoty, ale růst je o trochu pomalejší.
Co si o krocích ECB a Fedu myslíte vy? Dejte nám vědět níže v komentářích.
94 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.