Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

ČNB na nákupech zlata. Došlo ke změně v jejím vztahu k cennému kovu?

ČNB na nákupech zlata. Došlo ke změně v jejím vztahu k cennému kovu?
Zdroj: depositphotos.com

Česká národní Banka od prosince minulého roku třikrát navýšila své rezervy cenného kovu. Aktuálně má tohoto cenného kovu ve svých rezervách necelých deset tun. Mění snad centrální banka svůj názor na tento cenný kov a začne zlato do svých devizových rezerv nakupovat více? Aktuálně totiž Česko v objemu zlata, které vlastní, zaostává nejen za svými geografickými sousedy.

Během prvního, prosincového navýšení se její zásoby zlata rozrostly o 20 000 uncí, tedy přibližně o 622 kilogramů. Letos v březnu pak přikoupila dalších devět tisíc uncí (cca 280 kg). Zatím poslední nákup zrealizovala v červnu, kdy přikoupila 15 tisíc uncí (zhruba 466 kg).

Informaci o “zlatých” nákupech centrální banky přinesl server Zlato.cz. Ten také uvedl, že banka začala s aktuálním rozšiřováním svých zásob cenného kovu už loni v červnu, kdy pořídila 1,2 tuny zlata. K začátku letošního roku tak měla téměř 9,5 tuny cenného kovu. Její tehdejší zásoby tak byly na srovnatelné úrovni se stavem z poloviny roku 2017. Na začátku minulého roku přitom měla ve svých devizových rezervách 0,275 milionu troyských uncí zlata, tedy necelých osm tun.

Po březnovém nákupu dalších devíti tisíc uncí se zásoby navýšily na 314 000 uncí (téměř 9,8 tuny), což banka naposledy měla ve svých devizových rezervách na konci roku 2016.

Zatím poslední nákup provedený v červnu, kdy banka nakoupila 15 tisíc uncí, zvýšil stav na 317 tisíc uncí (9,86 tuny) – v dubnu a květnu totiž ze sejfů ČNB ubylo 12 tisíc uncí.

Změnila pandemie názor centrální banky na zlato?

Aktuální nákupy žlutého kovu pochopitelně vybízejí k otázce, zda pandemie koronaviru pozměnila názor ČNB na tento cenný kov. Centrální banka ale provádí jen průběžné malé nákupy, stále je toho názoru, že zlato není praktický nástroj pro držení rezerv centrální banky. Guvernér ČNB totiž již dříve deníku Právo sdělil, že zlato nic nevynáší, nemá úrok a jsou s ním spojeny vysoké transakční náklady.

ČNB provádí jen průběžné nákupy zlata. Nijak zvlášť nebude své rezervy cenného kovu navyšovat – zásoby zlata chce udržovat na osmi až deseti tunách.

Dle vyjádření guvernéra ČNB, které poskytl serveru Novinky.cz, tedy nebude tuzemská centrální banka nijak zvlášť navyšovat své rezervy tohoto cenného kovu. V roce 2019 totiž ČNB stanovila, že bude udržovat tehdejší úroveň zásob zlata (něco kolem osmi až deseti tun). Tyto rezervy bude doplňovat v závislosti na tom, kolik zlata bude potřebovat k ražbě pamětních zlatých mincí. Aktuální hodnota drženého zlata v rezervách centrální banky činí ke konci letošního června 575 milionů dolarů, tedy zhruba 12,5 miliardy korun.

Česko i po nákupech zaostává. Maďarsko své rezervy dokonce ztrojnásobilo

Posledním několika nákupům navzdory jsou české zásoby zlata ve srovnání se světem, ale i sousedními státy nízké. Tuzemské rezervy zlata jsou totiž dle údajů Světové rady pro zlato se svými necelými deseti tunami v devizových rezervách přibližně desetkrát menší, než doporučuje Mezinárodní měnový fond.

Fond, jenž je po USA a Německu s 2 814 tunami zlata třetím největším držitelem zlata na světě, doporučuje, aby jeho členské státy měly ve svých devizových rezervách alespoň 3 % ve zlatě. Toto doporučení aktuálně z prvních sto zemí žebříčku Světové rady pro zlato splňuje naprostá většina států. Mezi státy, které doporučení naopak neplní, je například Jižní Korea (105 tun zlata), Brazílie (79,3 tuny) nebo Bangladéš (14 tun). I tak ale uvedené státy mají ve svých devizových rezervách více zlata než Česko.

A jak jsme na tom v porovnání s okolními státy? Německo sice v posledních letech státní kasu doplňuje prodejem zlata, které jeho centrální banka vlastní, přesto je ale hned po USA druhou zemí s vůbec největšími zásobami zlata (3 360 tun). Polsko má dle údajů WGC necelých 230 tun zlata (7,8 % z celkových devizových rezerv) a velikostně nám nejbližší Slovensko má ve svých zásobách 31,7 tun zlata (18,7 % z celkových devizových rezerv).

Když odhlédneme od našich hranic o malinko dále, tak Maďarsko letos své rezervy dokonce ztrojnásobilo. Aktuálně má tedy 94,5 tuny zlata (15,5 % celkových devizových rezerv), což z něj činí zemi s nejvyššími zlatými rezervami v přepočtu na obyvatele ze všech zemí střední a východní Evropy.

Závěrem

Česká národní banka se nadále drží svého stanoviska, ve kterém si dala za cíl udržovat množství zlata na osmi až deseti tunách. Zlato totiž nevidí jako nejpraktičtější nástroj pro držení devizových rezerv. K rozšiřování svých zásob cenného kovu ji zjevně nemotivuje ani fakt, že ve srovnání nejen s okolními státy je Česko, co se množství vlastněného zlata týká, chudým příbuzným.

Líbil se vám tento článek?
3
0

Autor

K tématu financí jsem se dostala tak trochu oklikou. Studovat jsem se vydala bohemistiku na pražské „fildě“, což se světem financí nijak nesouvisí. Ekonomika mě ale bavila už na střední, a tak mi bylo trochu líto, že se jí nijak nevěnuji. Během mých studií ovšem přišla nabídka začít pracovat jako externí copywriter pro jednu banku. Neváhala jsem, prošla výběrovým řízením a začala se rozkoukávat ve světě finančních produktů. Díky této „praxi“ mám největší zkušenosti právě v oblasti finančních produktů a osobních financí. Postupně se ale snažím proniknout také do světa investování.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.