Stát chystá novelu zákona, díky které může mít zaměstnanec informace o mzdě svých kolegů. Už tato informace vzbuzuje silné emoce a nálady ve společnosti. Přitom obavu z odtajnění platů mají odbory, zaměstnavatelé a též i politici. Tato novela zákona vychází z evropské směrnice. V současností se připravuje a nezačne platit dřív než v roce 2025.
Otázka výše mezd bývá na pracovištích velmi citlivá a zveřejnit mzdu zaměstnanců vyvolá spíše velké rozbroje a závist, než něco pozitivního, shodují se odborníci.
Směrnice na rozdíl od nařízení EU dává volnost ve výkladu v detailech zákona. A to se týká i informací o odtajňování mezd. Nemluví o odtajnění platu konkrétních osob.
“Právo na informace vznikne pouze na údaj o průměru výdělku na stejné nebo srovnatelné pozici podle pohlaví,” upřesnil mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta.
Riziko ale vzniká. Tazatel si z informace může odvodit, zda reálně bere méně peněz než kolegové, a případně se může zeptat na důvody. Zaměstnavatelé by pak museli vysvětlovat, podle jakých kritérií daného člověka odměňují a proč se mzdy liší.
Jak si ale vláda tyto směrnici vyloží? To je dobrá otázka. Zvláště když zákoník práce už řadu let stanoví, že za práci stejné hodnoty náleží stejná odměna. Proto zaměstnavatele vyhlížejí chystanou novinku s nervozitou a obavami.
Směrnice EU má za cíl, aby se smazaly rozdíly v odměňování mezi muži a ženy, potlačila se diskriminace kvůli věku aj. Pokud jde o ocenění práce mužů a žen, stále se potvrzuje, že ženy jsou ohodnoceny hůře než muži. Např. v Česku v současnosti ženy berou na srovnatelné pozici o 13 % méně než muži, uvádí Jan Klusoň z platformy Welcome To The Jungle.
V Česku v současnosti ženy berou na srovnatelné pozici o 13 % méně než muži.
Že to nebude jednoduché si uvědomují i zaměstnavatelé. Petr Mitura, ředitel skupiny BR Group, která má zhruba 3400 zaměstnanců se hlásí k otevřené komunikaci: “Je třeba ale počítat s tím, že průměry žen a mužů nemusí nic vypovídat o diskriminaci, ale třeba o schopnostech, produktivitě, zkušenostech daného zaměstnance, takže aby z povinného zveřejňování nebylo kladivo na čarodějnice.”
Ředitel PC školy Gopas Jan Dvořák upozorňuje, že zveřejňování mezd nedává smysl, protože: “Mzdu ovlivňuje spousta faktorů, muselo by být přesně specifikováno, od čeho je ta daná mzda odvozována.”
Sděluje, že roli zde hraje nejen výkonnost, ale i přesčasy, jak dlouho člověk ve firmě pracuje, vzdělání, odbornost či zapojení do specifických projektů. “V neposlední řadě to může být i loajalita vůči zaměstnavateli,” dodal s tím, že zvýhodňování podle pohlaví v jeho škole rozhodně nehrozí.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.