Jak se Wall Street znovu chystá ohrozit ekonomiku — tentokrát skrze private equity

Když se řekne 2008, většina z nás si vybaví obrázky zhroucených bank a paniku na Wall Street. Tehdy se americký finanční systém otřásl v základech. Dnes se však zdá, že finanční elity našly nový způsob, jak hrát stejnou riskantní hru — jen pod jinými jmény a s jinými metodami.

Co je private equity a jak funguje?

Private equity (PE) v teorii skupuje firmy — od hraček přes školky až po fotbalové kluby — v naději, že je vylepší a se ziskem prodá. V praxi ale často vypadá realita mnohem temněji.
Model funguje takto:

1. Nákup na dluh (LBO – Leveraged Buyout):
   PE fond koupí firmu za 100 milionů dolarů, ale sám do transakce dá jen 20 milionů. Zbytek (80 milionů) si půjčí. Klíčové je, že dluh nenese fond, ale firma, kterou právě koupili. Ta tedy začíná pod novými vlastníky s obrovským dluhem.
2. Vyplacení dividend:
   PE fond poté donutí firmu, aby si vzala další půjčku — tentokrát ne na investice, ale aby PE fond vyplatil speciální dividendu. Výsledek? Fond má rychle zisk, ale firma je ještě více zadlužená.

Tento model zničil například Toys R Us, kde po podobné operaci skončilo 33 000 lidí bez práce.

Kam směřují tyto dluhy?

Banky samozřejmě nechtějí držet takto rizikové půjčky. Proto je balí do tzv. collateralized loan obligations (CLOs), obdoby CDOs z doby hypoteční krize. Tyto balíky se rozdělí podle rizikovosti:

• AAA tržně nejbezpečnější vrstva — kupují je například penzijní fondy.
• Střední vrstva — pojišťovny.
• Junk vrstva — hedge fondy.

Problém je v tom, že všechny vrstvy jsou propojené. Pokud začnou firmy defaultovat, pád se přenáší skrz celý balík — podobně jako v roce 2008.

Proč je situace dnes znovu nebezpečná?

• Private equity má nyní ve firmách 3,8 bilionu dolarů v dluzích s variabilní sazbou.
  Když stouply úrokové sazby (z 0 % na ~5 %), splátky skokově vzrostly — některé firmy teď platí trojnásobek původních splátek.
• Podíl firem, které nezvládají splácet dluhy, je teď nejvyšší od roku 2010.
  Odhadem 5–6 % firem už nesplácí.
• Blíží se tzv. maturity wall — během 1–3 let bude muset soukromý sektor refinancovat nebo splatit téměř 1 bilion dolarů. Pokud to při vysokých sazbách nezvládnou, čeká je bankrot.

Ohrožují penzijní fondy?

Některé populární obavy mluví o tom, že PE může “zničit celý penzijní systém USA”. To je přehnané:

• PE investice tvoří asi 10–15 % portfolií penzijních fondů.
• Rizikový dluh v PE portfoliích tvoří méně než 5 %.

Takže ne, celý penzijní systém asi nepadne. Ale dopad na jednotlivé regiony a pracovní místa může být obrovský — až 12 milionů pracovních míst je v USA dnes v PE vlastněných firmách.

Proč s tím vláda nic nedělá?

Protože private equity má mocnou lobby:

• V letech 2023–2024 darovala odvětví PE do americké politiky 296 milionů dolarů.
• Využívá daňové výhody — tzv. carried interest loophole, díky kterému platí fondy na bonusech o polovinu nižší daň než běžný zaměstnanec.
• Regulátoři po odchodu často přecházejí do vedení PE firem (například bývalý šéf SEC Jay Clayton nastoupil do Apollo Global Management).

Jak to celé dopadne?

Nejpravděpodobnější scénář není opakování roku 2008 v celosvětovém měřítku, protože banky dnes drží menší část tohoto rizika. Ale:

• Růst bankrotů zasáhne běžné lidi — hlavně v komunitách, kde PE vlastní klíčové podniky (zdravotnictví, maloobchod…).
• Další zadlužování firem hrozí spustit vlnu propouštění.
• Důvěra v část finančního systému může být opět otřesena.

A hlavně — risk se dnes znovu schovává pod povrchem, skrytý v uzavřených strukturách PE a neprůhledných balíčcích dluhů.
Dokud veřejnost nebude rozumět tomu, jak hra funguje, budou PE fondy dál těžit ze systému postaveného na křehkých základech.

Zdroje informací v tomto článku

• https://www.ft.com/content/cbac2028-bc5a-41a5-867d-859028a9347c