Nedávno se objevila zpráva, která vzbudila velkou pozornost, protože tvrdila, že vojenské výdaje Ruska jsou vyšší než všechny výdaje Evropy dohromady. To je, samozřejmě, velmi dramatické tvrzení, pokud se podíváme na geopolitickou situaci, a myslím, že to stojí za podrobnější analýzu čísel.
Krátká verze je, že to je poněkud smíšená situace. Na jednu stranu tato čísla upozorňují na něco důležitého ohledně ruské vojenské síly a nebezpečí, které přichází, pokud podceníme jejich vojenský potenciál. Na druhou stranu je to také docela trapná záležitost pro Financial Times a pro IISS, které tato čísla publikují, protože jsou prezentována způsobem, který není úplně důvěryhodný.
Vojenská bilance
Pozadí čísel, o kterých mluvím, je, že každoročně Mezinárodní institut pro strategická studia, často označovaný jako IISS, zveřejňuje dokument nazvaný “Military Balance”. Tento dokument poskytuje komplexní pohled na vojenské síly po celém světě. V únoru tohoto roku vyšla vojenská bilance pro rok 2025, která zahrnovala čísla za rok 2024. Tento dokument dává dobrý přehled o globálních trendech a o dění v ozbrojených silách různých zemí.
Když tento dokument vyšel, Kiev Independent publikoval článek s velmi přitažlivým titulkem: “Vojenské výdaje Ruska předstihují Evropu, jak Putin zvyšuje rozpočet na válku.” Tento článek citoval IISS a Financial Times, které měly podobný příběh. Článek Financial Times je za paywallem, ale podle všeho právě tento článek v Financial Times způsobil, že se tato čísla dostala do mainstreamových médií.
Rusko utrácí víc než Evropa?
Pojďme se podívat na konkrétní čísla. Pokud přepočteme výdaje Ruska podle paritního směnného kurzu, pak v roce 2024 činily 462 miliard dolarů. Pokud vezmeme souhrnné vojenské výdaje celé Evropy, dostaneme 457 miliard dolarů. “Celá Evropa” v tomto případě znamená nejen evropské země NATO, ale všechny evropské země, s výjimkou Ukrajiny (která je nějakým způsobem vynechána, ačkoliv není jasné proč). A to je samozřejmě dramatické, protože pokud jsou vojenské výdaje Ruska vyšší než všechny výdaje Evropy dohromady, naznačuje to, že Evropa je ve velkých problémech.
Země blízko Ruska by neměly šanci čelit takto masivní síle. Ale něco na těchto číslech mi také připadalo divné. Tak jsem se vrátil k původnímu zdroji od IISS, abych zkusil rekonstruovat tato čísla a zjistit, odkud pocházejí.
Zavádějící interpretace čísel
A krátká verze je, že tato čísla jsou špatná. Je to klamný způsob prezentace statistik. Problém je, že v tomto srovnání je ruské číslo upraveno podle paritního směnného kurzu (PPP), ale číslo pro výdaje Evropy není. To znamená, že ruské číslo je vynásobeno konverzním faktorem, který je poměrně vysoký, ale evropské číslo je uvedeno bez jakékoliv úpravy. A to je opravdu trapné pro Financial Times – neměly by se srovnávat čísla, kde jedno je upraveno podle PPP a druhé ne. Je to i trapné pro IISS, protože tento údaj použili při prezentaci svého dokumentu.
Jak správně porovnávat vojenské výdaje?
Místo toho, abychom se jen zaměřovali na to, jak špatně jsou tato čísla prezentována, je to dobrá příležitost prozkoumat, co vlastně znamenají a jak může přepočet podle paritního směnného kurzu pomoci lépe pochopit vojenské výdaje mezi různými zeměmi.
Dvě zásadní chyby při hodnocení ruských vojenských výdajů
Existují dvě hlavní chyby, které se dělají při hodnocení vojenských výdajů Ruska. První je tendence přeceňovat ruskou vojenskou sílu, což se děje zde díky interpretaci čísel, která zveličují relativní sílu Ruska. Druhou chybou je podceňování vojenského potenciálu Ruska. Tento argument se obvykle zakládá na tom, že ruský HDP je podobný tomu italskému nebo jiného státu, a že proto jejich vojenské výdaje budou zjevně nižší než výdaje celé Evropy.
Musím říct, že jsem opravdu unavený tímto srovnáváním s Itálií, protože je často používáno jako argument, proč není nutné, aby Západní Evropa zvyšovala své vojenské výdaje, i když jsme teď ve největší geopolitické krizi od druhé světové války.
Jak měřit vojenské výdaje a HDP?
Obvykle se vojenské výdaje měří jako procento hrubého domácího produktu (HDP) země. A existují dva způsoby, jak měřit HDP. Prvním způsobem je použití nominálních dolarů, což je hrubý údaj, jak velký je HDP, když je přepočítán z místní měny na dolary. Problém s nominálními čísly je, že jsou velmi závislé na směnném kurzu měn. Takže například v okamžiku, kdy nahrávám toto video, je směnný kurz mezi dolarem a rublem 85 rublů za dolar, což je mnohem lepší než před několika týdny, kdy kurz činil téměř 110 rublů za dolar.
Pokud tedy přepočítáte ruský HDP do nominálních dolarů dnes a uděláte to stejné před měsícem, zjistíte, že ruský HDP vzrostl o přibližně 20 %, protože směnný kurz je dnes jiný. To také znamená, že podle této metody by ruský rozpočet vzrostl o 20 %, i když ruská armáda má stejné množství rublů na utracení.
Dalším problémem při používání nominálních dolarů pro srovnání je, že věci mají v různých zemích různou cenu. Například věci jsou v USA dražší než v Rusku, takže pokud jdete do ruského obchodu, koupíte více zboží za stejný peníz než v americkém obchodě. To znamená, že ruská armáda může nakoupit více za stejné množství dolarů než armády NATO.
Paritní směnný kurz (PPP)
Abychom se vyhnuli těmto problémům, přepočítáváme HDP podle paritního směnného kurzu (PPP), což dává přesnější čísla, jak s těmito penězi skutečně můžete naložit. Takto upravená čísla také řeší problém fluktuujícího směnného kurzu.
Pokud se podíváme na čísla od IISS, zjistíme, že nominální výdaje Ruska na obranu v roce 2024 byly přibližně 146 miliard dolarů, ale když je přepočteme podle PPP, dostaneme 462 miliard dolarů. A to je významný rozdíl, který mění obraz vojenských výdajů na světové scéně.
Pokud se podíváme na srovnání mezi Ruskem a Čínou, jejich vojenské výdaje, upravené podle PPP, se přibližně rovnají americkému rozpočtu na obranu. Pro USA je to ale jednoduché, protože jejich nominální a PPP čísla jsou stejná. Ale u evropských zemí, které mají různé měny, musíme upravit jejich čísla podle PPP, aby bylo možné je správně porovnat.
Diskuse o správné metodě měření
Je to stále otevřená diskuse mezi vojenskými analytiky, zda je lepší používat nominální čísla nebo čísla upravená podle PPP. Argument pro nominální čísla spočívá v tom, že pokud kupujete vojenské vybavení na mezinárodním trhu, obvykle budete platit v dolarech, takže je rozumné mít představu o vojenském rozpočtu v nominálních dolarech. Pokud ale země jako Rusko primárně vyrábí vlastní vojenský materiál, pak je lepší použít PPP, protože všechno se platí v rublech a nezáleží na směnném kurzu k dolaru.
Jak správně chápat vojenské výdaje mezi Evropou a Ruskem
Pokud chceme pochopit relativní sílu mezi evropskými zeměmi NATO a Ruskem, měli bychom se dívat na čísla upravená podle PPP. Když upravíme ruský HDP podle PPP, zjistíme, že je mnohem větší než italský. Ve skutečnosti má Rusko podle PPP čtvrtou největší ekonomiku na světě.
Pokud odhadneme, jak velký je ruský vojenský rozpočet ve srovnání s evropskými zeměmi NATO, měli bychom asi uvažovat, že by byl větší než součet vojenských rozpočtů Německa, Francie a Británie.
Rusko je tedy rozhodně nejsilnější vojenskou mocností v Evropě, ale není větší než všechny evropské země NATO dohromady. Problém pro evropské země NATO spočívá v tom, že nestačí být jen mírně silnější než Rusko, protože to nestačí na to, aby odradilo Rusko od zahájení války.
Závěrem
Správná interpretace vojenských výdajů je klíčová pro pochopení skutečné vojenské síly. Klamavé statistiky a jednostranná porovnání mohou vést k chybným závěrům. Ačkoliv ruský vojenský rozpočet může na první pohled vypadat impozantně, je třeba si uvědomit, že ruská armáda čelí vážným problémům, včetně rozsáhlé korupce a neefektivnosti. Tato fakta by měla být při analýze brána v potaz.
Místo jednoduchých porovnání je důležité se podívat na širší kontext, včetně schopnosti nasadit efektivní síly a využít moderní technologie. Rusko zůstává silným vojenským hráčem, ale vysoké výdaje neznamenají automaticky kvalitní a dobře připravenou armádu. Správná vojenská strategie by měla vycházet z komplexního přístupu, který zohledňuje nejen čísla, ale i praktické schopnosti a geopolitické faktory.
94 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.