Valuace je pro průměrného investora něco natolik abstraktního, že problematiku raději přeskočí. Jenomže právě hledání hodnoty je gró investování. I když chápu kontext dnešní doby, kdy se právě na hodnotu zrovna nehledí.
Jsem ovšem přesvědčený, že jde zrovna o trend, který nebude mít dlouhodobého trvání. Navíc:
I ten největší spekulant by měl chápat, zda kupuje drahou nebo levnou akcii.
Každopádně průměrní drobní investoři mají tendenci se prostě zaměřit na jednodušší věci, třeba na osobnost CEO dané technologické společnosti.
Vidí konkrétního člověka, který je jim sympatický a zní rozumně – to chápou snadno. Lidská přirozenost je taková, že se pídíme po snáze pochopitelnějších věcech. Evolučně to totiž dává smysl.
Behaviroální ekonom a držitel Nobelovy ceny Daniel Kahneman ve své práci zmiňoval studii, která dokázala, že si investoři vybírají společnosti pro investici i dle jejich názvu.
Zaměřit se na nejvyšší management sice nemusí být na škodu, protože jde většinou o schopné lidi, kteří danou firmu často vlastníma rukama vybudovali. Jenomže pro dlouhodobé investory by uvedený faktor neměl být směrodatný.
Že se změní vrcholné vedení firmy, za dobu držení akcie v portfoliu, je totiž téměř jistota. Pokud si tedy z akcií neděláte horké brambory.
Pojďme si to tedy dát vše dohromady a krom jiného si také vysvětlíme, proč je současný stav akciového trhu, tak trochu překvapivě, potenciálně investiční příležitostí dekády.
Americké akcie přinášejí vysoce nadprůměrné výnosy
Z dlouhodobého pohledu se od akcií čeká průměrný roční výnos v rozmezí 8–10 %.