Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

V Evropě cena plynu prorazila hranici 300 eur/MWh

V Evropě cena plynu prorazila hranici 300 eur/MWh
Zdroj: depositphotos.com

V dnešním článku se podíváme na aktuálně nejdůležitější a nejdiskutovanější téma ve všech státech Evropy – ceny energií. Téma drahých energií je diskutováno napříč celou společností od vrcholných představitelů každé evropské země až po jednotlivé domácnosti a firmy.

Je důležité zmínit, že zdražování energií je lokální problém. To znamená, že toto drastické zdražování se aktuálně týká víceméně pouze Evropy. Na ostatních kontinentech k takto drastickému zdražování nedochází. Například ve Spojených státech amerických dochází nyní k poklesu cen energií a díky tomu tam dochází (naopak od Evropy) k meziměsíční deflaci.

Poznámka

Deflace je absolutní pokles cenové hladiny v ekonomice. Obvykle se měří indexem spotřebitelských cen. Opakem deflace je inflace.

Ale pojďme se teď zaměřit právě na Evropu, která čelí největším problémům z pohledu zdražování energií. Portál ForexLive.com uveřejnil novou zprávu, ve které uvádí, že v Evropě cena plynu prorazila hranici 300 eur/MWh. Pojďme si stručně shrnout nejdůležitější a nejzajímavější informace.

Cena plynu prorazila další magickou hranici 300 eur/MWh  

Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve čtvrtek dopoledne vykazovala růst o více než 6 % skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. 

Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po zahájení letošní ruské pozemní invaze na Ukrajinu, kdy se jeho cena začátkem března krátce dostala až ke 345 eurům za MWh. Ještě ten den ale klesla zpět pod 200 eur/MWh. Za stále vyššími cenami plynu v Evropě stojí právě nedostatek této suroviny ve spojitosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.

Trh vyhodnocuje další ohlášené přerušení dodávek ruského plynu do Evropy plynovodem Nord Stream 1. Rusko oznámilo, že od 31. srpna na tři dny dodávky Nord Streamem zastaví. Podnítilo to obavy, že by se již tak silně omezený tok plynu z Ruska mohl úplně zastavit, pokud by se dodávky po přerušení znovu neobnovily.

Silný růst cen elektřiny

Růst cen plynu přispívá i k silnému růstu cen elektřiny. Cena termínového kontraktu na elektřinu na burze EEX v Lipsku ve středu uzavřela na rekordních 709 eurech (přes 17 480 korun) za megawatthodinu. Za poslední dva týdny vzrostla asi o 50 %.

Růst ceny plynu zvyšuje zároveň cenu elektřiny, protože z plynu se vyrábí elektřina. Na současný pokles ceny ropy a zároveň růst ceny plynu někteří analytici říkají, že v konečném důsledku by se mohla elektřina vyrábět právě z levnější ropy.

Domácnosti se bojí a vlády připravují program podpory

Celá Evropa se připravuje na těžkou zimu. Ceny energií, zejména v důsledku omezených dodávek plynu z Ruska, neustále zdražují, což má v kombinaci s vysokou inflací neblahý dopad na rozpočty domácností. Vlády v jednotlivých zemích to proto tlačí do zavádění opatření, jež mají lidem finančně pomoci. 

V České republice vláda na svém středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 Kč. 

Úsporný tarif je určený pro domácnosti. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.

Pomoc s energiemi přes úsporný tarif se začne zohledňovat ve fakturách za říjen. Od října bude platit také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Odpuštění poplatků má trvat po celý příští rok. Ročně se na obnovitelné zdroje přispívá asi 45 miliardami korun, zhruba 27 miliard z toho hradil stát. Letos se bude příspěvek na energie vyplácet přes smlouvu na elektřinu. V příštím roce již přes jednotlivé komodity, tedy přes elektřinu, plyn a teplo.

Celková výše podpory s energiemi na nadcházející topnou sezonu dosáhne u domácností s nízkou spotřebou zhruba 11 000 korun, u domácností se střední spotřebou zhruba 14 000 až 15 000 korun, domácnosti s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18 000 korun.

Líbil se vám tento článek?
5
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.