Všichni honí „AI vítěze“. Jenže jeden přehlížený kov může rozhodnout o tom, zda budeme mít hardware z čeho postavit. Tato nenápadná akcie míří na potenciál plus 100 %.
V posledních měsících sledujeme masivní přesun kapitálu do umělé inteligence. Investoři se zaměřují především na viditelné vítěze – výrobce čipů, cloudové giganty a AI software.
Značky jako NVIDIA nebo Microsoft dominují mediálnímu prostoru i investičním portfoliím.
Tento pohled ale odhaluje jen část celého příběhu.
AI revoluce totiž nestojí jen na softwaru a výpočetním výkonu, ale především na fyzické infrastruktuře.
Datová centra, servery, polovodiče a celé technologické řetězce jsou závislé na konkrétních materiálech, bez kterých by vůbec nemohly fungovat. Jedním z nejvíce přehlížených, ale zároveň naprosto klíčových kovů je cín.
Cín tvoří základní komponentu moderní elektroniky. Používá se v pájkách, které propojují jednotlivé součástky v čipech, serverech i celých datových centrech. Bez něj by nebylo možné fyzicky sestavit žádný elektronický systém.
Jinými slovy, bez cínu neexistuje AI hardware.
Navzdory této zásadní roli se však trh s cínem nachází v unikátní situaci. Po desítky let byl totiž uměle stabilizován díky postupnému uvolňování strategických zásob, a to zejména ze strany Spojených států a Mezinárodní cínové rady.
Tento proces, který definitivně skončil kolem roku 2021, vytvořil iluzi dlouhodobého přebytku nabídky. Důsledkem toho zůstávaly ceny cínu relativně nízko a těžební sektor postupně ztrácel ekonomickou atraktivitu.
Investice do nových projektů klesaly, průzkum ložisek stagnoval a velké těžařské firmy se z tohoto segmentu částečně stáhly. Vzniklo tak strukturální podinvestování, jehož dopady se začínají naplno projevovat až dnes.
Současně prudce roste poptávka. AI, elektromobilita, obnovitelné zdroje i digitalizace ekonomiky rapidně zvyšují potřebu elektroniky, a tím i cínu.
Nabídka však na tento růst nedokáže zareagovat, protože příprava nových projektů trvá dlouhé roky.
Do celé situace navíc vstupuje geopolitika. Evropa je dnes téměř plně závislá na dovozu cínu, a to často z regionů s vyšším politickým rizikem.
Cín je proto stále častěji označován jako strategická surovina a dostává se do centra snah o větší surovinovou soběstačnost.
V tomto kontextu se začínají objevovat investiční příležitosti, které nejsou na první pohled zřejmé.
Jednou z nich je malá těžební firma, která má potenciál profitovat jak z rostoucí poptávky po cínu, tak z geopolitického tlaku na lokalizaci dodavatelských řetězců.
Zatím jste si přečetli pouze 28 % článku. Chcete-li si přečíst zbývajících 72 % článku, staňte se Premium členem!
Co se v tomto článku dozvíte?
Analytik na volné noze a investor. Vždycky se zajímal o široké spektrum oborů. Baví ho získávat nové znalosti, snaží se pochopit a analyzovat fungování světa kolem něj, což ho zavedlo na střední škole až do světa investování.
Věnuje se analyzovaní společností z různých odvětví z celého světa, které mají zajímavý příběh a jsou často opomíjeny.
Rád čte různé knihy a články o investování, geopolitice či historii a snaží se v nich najít inspiraci pro svoje investiční teze. Největším vzorem mu je Peter Lynch, se kterým sdílí myšlenku, že nejdůležitější pro investovaní nejsou geniální znalosti matematiky, nýbrž selský rozum, logika, psychika a trpělivost.
Kromě studia ekonomie a financí se ještě stará o akciové portfolio v menší rodinné firmě.
94 %
90 %
