Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Konec covidových stimulů negativně ovlivní světové HDP – odliv by měl být až 5 krát vyšší než při krizi v roce 2008

Konec covidových stimulů negativně ovlivní světové HDP – odliv by měl být až 5 krát vyšší než při krizi v roce 2008
Zdroj: byznys.ihned.cz

Zajímá vás, jak si povede příští rok nejznámější akciový světový index S&P 500? Odpověď nabízí aktuální informace o budoucím vývoji HDP největších světových ekonomik – USA, Velké Británie, Japonska, Evropské unie a Francie.

Agentura Bloomberg ve svém aktuálním článku uvádí, že dle propočtů švýcarské banky UBS zmizí v příštím roce fiskální stimuly v celkové výši 2,5 % světového HDP. Doposud vládní peníze kvůli pandemii mířily do největších světových ekonomik a v následujícím roce se příliv zastaví.

Poznámka

Odhaduje se, že v roce 2022 budou škrty přibližně 5krát vyšší než po krizi v roce 2008.

Dle agentury Bloomberg byly vládní stimuly podporující domácnosti a firmy nejdůležitějším faktorem ekonomického oživení v průběhu a po pandemii covid-19. V následujícím roce u většiny těchto stimulů dojde k ukončení.

USA

Nejvýznamnější pro budoucí vývoj světové ekonomiky bude situace v největší ekonomice světa tj. ekonomice Spojených států amerických.

Růst HDP v USA

Již nyní se vládní politika negativně podepisuje na tamním hospodářském růstu. Dle Brookings Institution zpomaluje americká struktura veřejných výdajů americký ekonomický růst již od 2. čtvrtletí roku 2021. A očekává se, že stejná situace bude i v následujícím roce. 

Dle amerického ministerstva obchodu se HDP ve 3. čtvrtletí zvýšilo o 2 %. Růst největší ekonomiky světa ovšem prudce zpomalil z 6,7 % ve 2. čtvrtletí. Tempo hospodářského růstu bylo ve 3. čtvrtletí nejpomalejší za více než 1 rok. Ekonomika se stále potýká s koronavirovou nákazou a s přetrvávajícími problémy v dodavatelských řetězcích.

Poznámka

Spotřebitelské výdaje zajišťují více než 66 % ekonomické aktivity USA. Ve třetím čtvrtletí ovšem tempo jejich růstu prudce zpomalilo na 1,6 % z 12 % ve 2. čtvrtletí.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že v celém letošním roce se americký HDP zvýší o 6 % po loňském propadu o 3,4 %. V příštím roce počítá se zpomalením růstu na 5,2 %. Ekonom Dawit Kebede z organizace Credit Union National Association uvádí, že problémy v dodavatelských řezězcích však pravděpodobně budou pokračovat, takže bude obtížné uspokojit zvýšenou spotřebitelskou poptávku.

Vládní programy na podporu ekonomiky

Bude hlavně záležet, které zákony projdou americkou legislativou. V Kongresu se aktuálně vylaďuje balíček opatření v sociální oblasti od prezidenta Joe Bidena. Tento balíček má v následujících deseti letech vyjít americký rozpočet na 1,75 bilionu dolarů.

Prezident Biden by měl v následujících dnech také podepsat zákon o infrastruktuře, který obsahuje výdaje ve výši 550 miliard dolarů. Ovšem je důležité poznamenat, že dle agentury Bloomberg se z této částky v roce 2022 utratí pouze zlomek.

Velká Británie

K nejcitelnějším škrtům z hlavních světových ekonomik dojde ve Velké Británii. MMF odhaduje snížení státní podpory až ve výši 5 % britského HDP. Rishi Sunak britský ministr financí v říjnu žádal o nápravy tamních veřejných financí, protože další a další zadlužování státu je podle něj nejen ekonomicky nezodpovědné, ale i nemorální.  

Japonsko

Japonsko jakožto třetí nejsilnější světová ekonomika (pokud nepočítáme EU jako celek) sníží v následujícím roce rozpočet o 4,5 %.

Evropská unie

Dle odhadů MMF v eurozóně skončí fiskální stimuly na podporu ekonomik ve výši 3 % HDP. Nejvíce z členských států tlačí na šetření Německo, které mělo už před pandemií vyrovnaný či přebytkový rozpočet 6 let v řadě.

Francie

Francie, která je druhou největší evropskou ekonomikou, paradoxně plánuje v roce 2022 utrácet více peněz než dříve plánovala. Z důvodu vysokých cen energií francouzská vláda zvýšila pro příští rok fiskální stimuly, aby ochránila obyvatelstvo své země. 

Dle článku agentury Reuters jsou pravým důvodem rostoucích stimulů blížící se prezidentské volby. Případné protesty Žlutých vest by mohly zkomplikovat obhájení mandátu Macronovi.

Závěr

Dle banky UBS dojde k odlivu covidových peněz z ekonomik na 2,5 % světového HDP. Jedná se o 5krát vyšší škrty než po poslední finanční krizi v roce 2008.

Efektem budou vyrovnanější rozpočty vlád, zpomalení světového ekonomického růstu, pokles vysoké inflace a pokles tempa růstu světových akciových indexů v čele s indexem S&P 500.

Vzhledem k tomu, že příští rok dojde pravděpodobně ke zpomalení růstu největší ekonomiky světa USA z 6 % na 5,2 %, lze očekávat, že světové akciové indexy pravděpodobně neporostou tak výrazně jako v roce 2021. 

Líbil se vám tento článek?
3
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.