Čeká nás válka o vzácné kovy?

Zelená energie a informační technologie jsou závislé na těžbě vzácných kovů. Málo kdo pochybuje, o tom, že vzácné kovy budou ropou dvacátého prvního století. Vzpomeňme si jen, jaký měla u nás dopad kauza těžby lithia. Francouzský publicista Guillaume Pitron jde ve svém tázaní ještě dál a napsal knihu, která se zabývá probíhající válkou o vzácné kovy. Kniha nejde pouze po povrchu těžby a rozložení tohoto nerostného bohatství ve světě, ale pokládá nám otázku, jak jsme připraveni na nový svět, kde nejdůležitější surovinou budou právě vzácné kovy?

Čína a zelená energie

Problematika vzácných kovů má geopolitický rozměr. Dnes se neustále mluví o nové zelené energii a přechodu na digitální průmysl. Právě zelená energie dnes spotřebovává velkou část vzácných kovů (zlato, stříbro, platina aj.), které najdeme v solárních a větrných elektrárnách. Jejich spotřeba a poptávka po nich roste z roku na rok. Například spotřeba kobaltu má vzrůst 24krát do roku 2035.

Geopolitický problém je to v tom, že velká část nalezišť se dnes nachází v Číně. Navíc Čína strategicky drží kontrolu nad nalezišti vzácných kovů v Africe. Tuhle skutečnost však málo kdo reflektuje. Je dobré podepisovat Pařížskou dohodu o klimatu, ale ta bez řešení závislosti na Číně v oblasti vzácných kovů nedává smysl.

Jinak řečeno, ten kdo dnes propaguje zelenou energií nás žene do čínského područí.

Jsou nové technologie skutečně ekologické?

Druhé úskalí vzácných kovů je pak neekologičnost jejich těžby. Snažíme se snižovat emise CO2 a nahrazovat klasické spalovací motory u aut za hybridní nebo elektrické. Jenomže na výrobu elektroaut se spotřebuje daleko víc vzácných kovů, jejichž těžba zanechává obrovskou stopu na životním prostředí.

Na výrobu jednoho elektroauta se spotřebuje třikrát až čtyřikrát víc energie než na výrobu klasického automobilu.

Zrození nového zeleného světa v západním světě znamená znečistění prostředí, kde se vzácné kovy těží. A tedy především v Číně, kde stát nedokáže a snad ani nechce, zajistit a kontrolovat ekologické podmínky těžby.

Autor se pokusil tuto ekologickou námitku předložit známému mysliteli Jeremy Rifkinovi, který se proslavil konceptem třetí industriální revoluce. Rifkin navrhuje nový svět osvobozený od CO2. Na otázku jak tuto revoluci uskutečnit bez rozšíření masivní těžby vzácných kovů, však nikdy autorovi neodpověděl a osobním setkáním se vyhýbal. Příchod zelené energie a digitálního světa ekologický problém nevyřeší, pouze ho přenáší jinam.

Problém recyklace vzácných kovů

Vzácné kovy nelze navíc za současných podmínek recyklovat. Japonsko i přes svoji technologickou vyspělost a velké množství starých nepoužitých přístrojů není schopno recyklovat vzácné kovy za ceny, které by se aspoň zdánlivě přibližovaly cenám na světových trzích s komoditami. Japonsko tak celý projekt dalo k ledu a čeká, až se cena vzácných kovů zvýší.

I v této oblasti můžeme najít čínskou stopu. Čína sváží elektrotechnický odpad z celého světa s tím, že říká, že ho recykluje. Jistou část pak skutečně recykluje s tím, že poukazuje, že náklady na pracovní sílu jsou mnohonásobně menší než v Japonsku.

Velkou část odpadu však pouze skladuje a čeká až cena vzácných kovů stoupne. Paradoxní je, že cenu vzácných kovů mají v rukou především Číňané. Jak je to možné?

Proč se netěží jinde ve světě?

Situace s těžbou vzácných kovů je matoucí, protože to nezmámená, že by se tyto kovy vyskytovaly pouze na některých místech planety. Naopak nachází se na spoustě míst a to i v Evropě anebo v Severní Americe. Proč je tedy vlády těchto zemí netěží? Důvod je jednoduchý: čínský dumping. Čína dotuje těžbu ze státních peněz a navíc má možnost přístupu velmi levné pracovní sily.

Druhým druhem dumpingu je pak ten ekologický. Již dnes existují způsoby těžby, které by byly šetrnější k životnímu prostředí. Jenomže tento způsob je tak náročný, že by ceny vzácných kovů vystřelil několikanásobně nahoru. A proto jen velmi málo zemí může Číně konkurovat.

Závislost na vzácných kovech

Autor však míří prstem nejenom na Čínu. Příčina se nachází v konzumní společností. Dvě velké technologické firmy Apple a Tesla jsou naprosto závislé na produkci a dostupnosti vzácných kovů. I přesto, že se tyto firmy zaštiťují ekologií, jen velmi výjimečně hlídají původ a způsob těžby vzácných kovů. Vzácné kovy jen ukazují, že obchodní válka mezi Čínou a USA a zbytkem světa je nesmírně komplikovaná a má mnoho rovin.

Myslíte si, že je investice do vzácných kovů dobrou příležitostí pro diversifikaci portfolia?