Saúdská Arábie a její vize 2030 se hroutí pod tíhou levné ropy.
Ještě před nedávným prudkým poklesem cen ropy se ambiciózní plán Saúdské Arábie – známý jako Vize 2030 – začínal dostávat do potíží. Tato iniciativa, jejímž cílem je odklon od ekonomické závislosti na ropě prostřednictvím masivních investic do různých megaprojektů, narážela na překračování nákladů, klesající zahraniční investice a rostoucí rozpočtové deficity.
Zlom ale přišel po Dni osvobození v USA, kdy prudce spadly ceny ropy. Situace se tím výrazně zhoršila. Saúdské ministerstvo financí v tichosti přiznalo, že během prvního čtvrtletí roku 2025 si království půjčilo víc peněz než kdykoli předtím.
Závislost na ropě jako strukturální problém
Saúdská Arábie je jedním z největších producentů a vůbec největším vývozcem ropy na světě. Ropa tvoří:
- přibližně 90 % vývozních příjmů,
- 80 % státního rozpočtu,
- 40 % HDP (a zbytek ekonomiky je stejně na ropných příjmech nepřímo závislý).
Tato závislost přináší vážné problémy – politicky i ekonomicky. Politicky proto, že ropa nevytváří dostatek pracovních míst pro rychle rostoucí populaci, a ekonomicky proto, že ostatní sektory ekonomiky nemohou konkurovat, což vede k tzv. holandské nemoci. Navíc se kvůli výkyvům cen ropy nedá dlouhodobě plánovat.
Například mezi lety 2007 a 2020 se ceny ropy několikrát zdvojnásobily, spadly, a nakonec dokonce na chvíli šly do záporu.
Vize 2030: Přehnaně ambiciózní plán?
V roce 2016 představil korunní princ Muhammad bin Salmán (MBS) plán Vize 2030, který měl:
- vybudovat konkurenceschopné neropné exportní sektory (např. turismus, těžbu, výrobu),
- posílit domácí spotřebu (investice do vzdělání, infrastruktury, malých podniků).
Cíl? Do roku 2030 má:
- soukromý sektor tvořit 65 % HDP,
- polovina exportů být mimo ropný sektor,
- obnovitelné zdroje pokrývat 50 % spotřeby elektřiny.
Taková transformace je ale drahá – a rychlá změna bez předchozího budování rezerv je mimořádně riskantní.
Ropný plán nevyšel
Po pandemii se Saudové pokusili udržet ceny ropy kolem 100 dolarů za barel, aby mohli financovat tyto projekty. Ceny se ale ustálily kolem 80 dolarů – mimo jiné kvůli růstu těžby mimo OPEC a uvolňování ropy ze strategických rezerv v USA.
Nespokojenost uvnitř OPEC+ (který zahrnuje i Rusko) rostla, někteří členové jako Angola kartel opustili, jiní (např. Irák, Kazachstán) porušovali kvóty. Saúdská Arábie proto sama omezila těžbu, čímž přišla o příjmy právě v době, kdy náklady na projekty jako město Neom nebo nová fotbalová liga rostly.
Podle Bloombergu nyní Saúdové potřebují cenu 110 dolarů za barel, aby rozpočet vůbec vyrovnali. Jenže ceny nedávno spadly na 60 dolarů.
Realita 60dolarové ropy
Bez stabilního příjmu se rozpočet dostává do problémů. Podle Goldman Sachs Saúdská Arábie letos očekává deficit až 67 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek původního odhadu. Jen za první kvartál si království půjčilo rekordních 30 miliard dolarů.
Pokud by to tak pokračovalo, roční deficit by dosáhl 120 miliard dolarů – 11 % HDP, což je extrémně vysoké číslo i v globálním měřítku.
Země má sice velké devizové rezervy a relativně nízký veřejný dluh (asi 30 % HDP), ale ani ty nejsou nekonečné. Navíc by se mohlo stát, že Vize 2030 bude muset být tak osekána, že už nebude připomínat svůj původní záměr. Zahraniční investice mezitím vysychají a megaprojekty se zpožďují.
Co dál?
Pokud zůstanou ceny ropy nízké, hrozí, že se celá reforma zhroutí a Saúdská Arábie se vrátí ke své tradiční závislosti na fosilních palivech. A přestože se zatím o bankrotu nemluví, důvěra v dlouhodobou udržitelnost se otřásá.
94 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.