2. díl Seriálu fundamentální analýzy – Základní ekonomické ukazatele ve fundamentální analýze

V tomto článku vám představíme hlavní makroekonomické ukazatele, jejich výpočet, frekvenci s jakou se vydávají a názorně si u každého z nich ukážeme jeden praktický příklad, jaký měl skutečný dopad na vývoj trhu.

Základní ekonomické ukazatele určitě patří mezi zajímavá témata, to však není hlavní důvod, proč byste si měli tento text přečíst.

Proč by měl každý dobrý investor sledovat makroekonomické ukazatele a podpořit tak svou technickou analýzu o kvalitní fundamentální zprávy?

Obsah tohoto článku

Úvod do základních ekonomických ukazatelů

Finanční trhy jsou lákadlem pro investory a obchodníky z celého světa, protože jim nabízejí možnost zhodnocovat své volné finanční prostředky a také alternativu, jak vydělat peníze na internetu.

Cíle jednotlivých účastníků obchodování jsou velmi odlišné. Někdo se zaměřuje na krátkodobé obchody (např. intradenní obchodování), jiného zase lákají investice do dividendových akcií s investičním horizontem několika let.

Toto pestré složení obchodníků a investorů má ale jeden společný cíl, a to vydělat peníze.

Vydělávání peněz na finančních trzích je ovšem podmíněno jedním zásadním faktem.

Tímto faktem je, že by mělo docházet k pravidelným změnám kurzu jednotlivých investičních instrumentů. Hnacími motory pro veškeré cenové pohyby jsou fundamentální zprávy.

Jak vydělat peníze díky emocím na trzích? TOP 10 ukazatelů sentimentu

Každá fundamentální zpráva obsahuje informace z určitého tržního, společenského, politického nebo ekonomického segmentu, a tak více či méně ovlivňuje pohyb cen akcií, cen ETF a dalších cenných papírů.

Tento druh informací je složen z ekonomických ukazatelů, které v číselné formě definují “aktuální” stav daného segmentu. Investoři následně tyto informace vyhodnocují a své závěry promítají do svých obchodních strategií.

Aby mohl obchodník nebo investor provádět fundamentální analýzu, potřebuje mít jednak přístup k ekonomickým ukazatelům, a také musí porozumět důležitosti jednotlivých ukazatelů ve vztahu k cenotvorbě finančního aktiva.

Zdroj: forexfactory.com

Při stanovování míry dopadu jednotlivých fundamentálních zpráv na volatilitu finančního aktiva se rozlišují čtyři základní míry dopadu:

• Rudý fundament – vysoký dopad na trh
• Oranžový fundament – střední dopad na trh
• Žlutý fundament – lehký dopad na trh
• Šedý fundament – minimální dopad na trh

Dalším důležitým faktorem hrajícím významnou roli při kurzových pohybech je frekvence, s jakou jsou jednotlivé fundamentální zprávy zveřejňovány. Obecně se rozlišují tři základní frekvence zveřejňování fundamentálních zpráv.

m/m – fundament je vydáván jednou měsíčně
q/q – fundament je vydáván kvartálně
y/y -fundament je vydáván jednou ročně

S frekvencí zveřejňování jednotlivých ukazatelů rovněž souvisí tzv. opravy. Jedná se o korekční údaj, obvykle upravující data z minulého měsíce/kvartálu/roku, který je zveřejňován společně s nejnovějšími daty.

Tyto korekční údaje jsou velmi důležité protože jsou pro investory velkou neznámou.

Data má k dispozici pouze agentura provádějící výzkum, proto tyto fundamentální “opravy” mohou na finančních trzích způsobit mnohem větší volatilitu, než vyhlášení aktuálního fundamentu.

To by bylo vše k úvodu a teorii a nyní už pojďme na jednotlivé hlavní makroekonomické ukazatele.

1) CPI – Consumer Price Index

Tento index CPI je v investiční praxi nejčastěji sledován ve vztahu k americkému dolaru, nicméně jeho hodnoty jsou využívány v jednotlivých státech jako ekonomický ukazatel sloužící pro výpočet míry inflace – jednoznačně tak patří mezi hlavní makroekonomické ukazatele.

Každá země si musí udělat svůj vlastní statistický průzkum (prováděný dotazníkovým šetřením), protože co země to odlišné zboží a služby ve spotřebním koši.

Do spotřebního koše se řadí například doprava, potraviny, oblečení, vzdělání, rekreace či lékařská péče.

Ve spotřebním koši se nachází soubor statků, který je následně tvořen stovkami položek.

Každý statek má ve spotřebním koši svou váhu, která je určena výší výdajů na daný statek z celkových výdajů domácnosti. Váha statku je po dobu 5 let fixní.

Tento ekonomický ukazatel se vypočítává tak, že u každé položky, v předem stanoveném koši zboží, se převezmou změny cen a zprůměrují se.

Jinými slovy se informuje o tom, o kolik procent se změnila hodnota ve srovnání s hodnotou předchozí. Hodnota CPI se následně používá k posuzování cenových změn, které souvisí s životními náklady.

Proč je důležité CPI sledovat?

Jeho důležitost spočívá v tom, že spotřebitelské ceny tvoří většinu celkové inflace, a právě inflace je důležitá pro oceňování měny. Již jen nepatrná změna hodnoty CPI (stačí i 0,2 %) může způsobit relativně velké výkyvy měnových kurzů.

Na obrázku níže je zobrazena tržní reakce měnového páru GBP/USD právě na vyhlášení ročního CPI. Reakce trhu korespondovala s negativními výsledky CPI.

Zdroj: tradingview.com

Typy CPI

Za každé období se vykazují dva typy CPI.

CPI-U -> jedná se o index spotřebitelských cen pro všechny (městské) spotřebitele

• zahrnuje všechny domácnosti ve městech, které májí více jak 2 500 obyvatel
• klade velký důraz na veškeré zboží a služby, které spotřebitel využívá
• hlavním cílem je zjistit, jak maloobchodní ceny ovlivňují spotřební chování obyvatel

CPI-W -> jedná se o index spotřebitelský cen pro městské mzdové a administrativní pracovníky

• jedná se o měsíční měřítko průměrné změny v čase v cenách placených právě těmito pracovníky za tržní koš spotřebního zboží a služeb
• klade větší důraz na každodenní potřeby (náklady na stravu, oblečení, dopravu)
• jedná se o podskupinu CPI-U
• cílem je sledování, jak se maloobchodní ceny dotýkají právě těchto pracovníků
• například Administrativa sociálního zabezpečení používá tyto údaje od CPI-U k rozhodování o roční míře růstu

2) PPI – Producer Price Index

Index zahrnuje všechny fáze výroby zboží, všechny oblasti výroby a zemědělství, cenu surovin vyrobených v dané zemi, dovážených surovin, hotových výrobků a polotovarů.

Vztahuje se tedy pouze na zboží, které je určeno pro odbyt v dané zemi nikoliv pro vývoz. Součástí ukazatele jsou také ceny potravin nebo ceny v těžebním a zpracovatelském průmyslu.

PPI se sleduje pro různá odvětví a obory jako například index ceny stavebních prací, index cen zemědělských výrobců či index cen průmyslových výrobců.

Obecně se má za to, že vývoj PPI předpovídá nadcházející změny v CPI.

Index PPI je vydáván Statistickým úřadem dané země jednou měsíčně (cca 16. den v měsíci) spolu s CPI, krom jiného se jedná o preferovaný ekonomický ukazatel inflace americké centrální banky – Federálního rezervního systému.

Hlavním rozdílem mezi CPI a PPI je to, že index PPI nezahrnuje ceny služeb na rozdíl od CPI a poskytuje data o cenové změně výhradně na úrovni primárního velkoobchodu, zatímco CPI se zaměřuje pouze na koncového spotřebitele.

Zdroj: tradingview.com

Vyhlášení fundamentálních zpráv v podobě PPI indexu má rovněž vysoký dopad na volatilitu investičního instrumentu – rovněž ho tedy řadíme mezi hlavní makroekonomické ukazatele.

Někdy až extrémní cenové pohyby mohou být způsobeny vyhlášením opravy PPI za minulé období. Reakce trhu na tuto událost je zobrazena na obrázku výše.

Nejdůležitější makroekonomická data: Mohou vás udělat bohatými, ale také zruinovat!

3) PMI – Purchasing Managers Index

Jedná se o hlavní ekonomický ukazatel hospodářského zdraví daného státu. PMI je rovněž užitečný ukazatel informující o stavu ekonomiky určitého sektoru a na rozdíl od HDP je zveřejňován jednou měsíčně (HDP je zveřejňován kvartálně).

Vzhledem k vysoké konkurenci jsou podniky nuceny rychle reagovat na změnu tržních podmínek a jejich nákupní manažeři mají tak nejaktuálnější a nejrelevantnější pohled na ekonomiku společnosti.

Využití tohoto indexu slouží podnikům k odhadu budoucí poptávky po jejich produktech, což investorům slouží jako podklad pro určení míry návratnosti jejich investice (ROI).

Manažeři nákupu v konkrétním tržním segmentu jsou v dotazníkovém šetření (cca 400-800 lidí) oslovováni, aby hodnotili relativní úroveň v pěti klíčových ukazatelích PMI:

• nové objednávky
• úroveň zásob
• výroba
• dodavatelské dodávky
• pracovní prostředí

Co se týče výsledku dotazování mohou nastat tři situace. První je, že PMI se bude rovnat hodnotě 50 (PMI = 50) – sektor se v porovnání s měsícem minulým nezměnil, PMI vyšší než 50 (PMI > 50) – sektor se rozšířil a PMI nižší než 50 (PMI < 50) – sektor se zmenšil.

I u tohoto indexu platí, že pokud je skutečný vývoj rozdílný, než je očekávání analytiků, může to mít za následek zvýšení volatility na měnovém páru.

Zdroj: tradingview.com

Frekvence vydávání indexu PMI je jednou měsíčně, zpravidla vždy třetí den v měsíci. PMI se dělí do dvou skupin – PMI Manufacturing (odvětví zpracovatelského průmyslu) a PMI Services (odvětví služeb).

4) NFP – Non-Farm Employment Change

NFP neboli ekonomický ukazatel změny zaměstnanosti informuje o tom, jak se změnil počet zaměstnaných osob za předchozí měsíc ovšem bez odvětví zemědělství (může být rovněž označován jako NFP – non farm payrolls).

Report NFP nezohledňuje změnu zaměstnanosti v zemědělství, v soukromých domácnostech nebo neziskových organizacích.

Segment zemědělství je z indexu NFP vyřazen kvůli vysoké fluktuaci zaměstnanců v agropodnicích, což je způsobeno sezónností v tomto odvětví.

I u tohoto ukazatele platí, že když je očekávání analytiků nižší než skutečný vývoj, je to pro danou měnu pozitivní.

Tato ekonomická data zveřejněná vždy krátce po skončení měsíce (zpravidla první pátek v měsíci) jsou kombinací důležitosti a včasnosti se silným dopadem na trh.

Ten se obvykle projevuje zvýšenou volatilitou či vznikem nebo pokračováním trendových pohybů.

Zdroj: tradingview.com

Společně s NFP reportem jsou obvykle vyhlašovány také reporty průměrného hodinového výdělku a míry nezaměstnanosti.

Vzhledem k tomu, že jsou všechny tyto tři reporty zveřejňovány najednou, nastalá tržní reakce obsahuje informace ze všech tří reportů.

Nelze tedy jasně definovat, jaká fundamentální zpráva trhem pohnula nebo měla větší dopad na cenotvorbu měnového páru.

Average Hourly Earnings

Average Hourly Earnings, průměrný hodinový výdělek, poskytuje informaci o tom, jak se změnila cena, kterou podniky platí za práci, opět s výjimkou zemědělství.

Jedná se o hlavní makroekonomický ukazatel spotřebitelské inflace.

Když podniky platí více za práci, zvyšují se tím náklady na produkt nebo službu, což obvykle formuje cenu pro koncového spotřebitele. Index je zveřejňován jednou měsíčně, a to první pátek v měsíci.

Unemployment Rate

Unemployment Rate, míra nezaměstnanosti, je ukazatel procenta celkové pracovní síly, která je nezaměstnaná a aktivně hledá zaměstnání.

Počet nezaměstnaných je důležitým ukazatelem celkového zdraví ekonomiky, protože spotřebitelské výdaje úzce souvisí s podmínkami na trhu práce.

Tento ekonomický ukazatel vychází jednou měsíčně, a to 8. den v měsíci. Data jsou vždy uváděna zpětně za předešlý měsíc.

Employment Change

Employment Change, změna v zaměstnanosti, je ukazatelem změny počtu zaměstnaných osob během předchozího měsíce.

Jedná se o poměr mezi počtem lidí, kteří se v předchozím měsíci nechali zaměstnat a počtem lidí, kteří o práci přišli.

Výsledná hodnota tohoto ukazatele může být buď záporná, tedy v předchozím měsíci bylo ztraceno více pracovních míst, než jich bylo získáno, anebo kladná, tedy více pracovních míst bylo vytvořeno než ztraceno.

Míra zaměstnanosti přímo souvisí se spotřebitelskými výdaji. Lidé jsou přirozeně více ochotni utrácet, když jsou zaměstnáni a naopak nechtějí více utrácet, když zaměstnáni nejsou.

Ekonomický ukazatel změny v zaměstnanosti vychází zpravidla každý osmý den po skončení měsíce.

19 nejdůležitějších fundamentálních ukazatelů pro forex.

5) PCE – Personal Consumption Expenditures

Je zveřejňován každý měsíc v reportu o osobních příjmech a výdajích, nebo jsou údaje zahrnuty čtvrtletně a ročně do zprávy o HDP.

Hodnota PCE se používá pro výpočet PCEPI (Personal Consumption Expenditures Price Index).

PCEPI či index cen výdajů na osobní spotřebu (často nazýván i jako PCE deflátor) ukazuje cenovou inflaci (nárůst) či deflaci (pokles), ke které dochází během jednoho sledovaného období do období následujícího.

Respektive jak moc se mění ceny výdajů na osobní spotřebu z jednoho obdobní do druhého.

Zdroj: tradingview.com

Retail Sales

Ukazatel Retail Sales, maloobchodní tržby, předkládá změny celkové hodnoty tržeb na maloobchodní úrovni.

Maloobchodní tržby jsou údaje, které sledují veškeré nákupy hotových výrobků a služeb spotřebiteli a podniky.

Obecné pravidlo zní, že rostou-li maloobchodní tržby, ekonomika se zlepšuje, a naopak.

Díky tomu spotřebitelé utrácejí více peněz za nepotřebné produkty a služby, což zvyšuje úroveň výroby v souladu s poptávkou a tím pádem se zvyšuje i HDP.

To vše může mít i dopad na zvýšení ceny akcií společností, které jsou do tohoto procesu výroby zbytných položek zapojeni. Těmto akciím říkáme cyklické akcie.

Maloobchodní tržby jsou primární měřítko spotřebitelských výdajů, které tvoří většinu celkové ekonomické aktivity.

Je vždy důležité sledovat i další ukazatele společně s Retail Sales, protože samotný Retail Sales nemusí nutně poskytovat přesný obrázek o veřejných výdajích.

Lidé si například můžou vzít více půjček, aby mohli více utrácet. To by sice ukazovalo na pokračující vysoké maloobchodní tržby, avšak úroveň zadlužení by poukazovala na blížící se recesi.

Ukazatel Retail Sales je vydáván každý měsíc, přibližně 16. den v měsíci.

Zdroj: tradingview.com

6) Další makroekonomické ukazatele fundamentální analýzy, které stojí za to sledovat

GDP – Gross Domestic Product

Hrubý domácí produkt (HDP) je celková peněžní hodnota všech finálních výrobků a služeb vyrobených na území dané země za určité časové období. Slouží jako komplexní měřítko celkové ekonomické aktivity země.

HDP lze vypočítat pomocí tří různých přístupů:

• Produkční přístup: Tento přístup, známý také jako přístup založený na produkci nebo přidané hodnotě, vypočítává HDP sečtením hodnoty zboží a služeb vyrobených v dané zemi v daném období.
• Příjmový přístup: Tato metoda počítá HDP součtem důchodů všech výrobních faktorů v ekonomice, včetně mezd, zisků a daní, po odečtení dotací.
• Výdajový přístup: Tato metoda počítá HDP součtem všech konečných výdajů na zboží a služby v ekonomice, včetně spotřeby, investic, vládních výdajů a čistého vývozu (vývoz minus dovoz).

Ve většině zemí se zpráva o HDP zveřejňuje čtvrtletně, což představuje čtyři aktualizované údaje o ekonomické výkonnosti země za rok. Kromě toho se tyto čtvrtletní zprávy shrnují v roční zprávě o HDP, která poskytuje ucelený roční přehled.

Proč by měli investoři sledovat vývoj HDP?

• Ekonomické zdraví: HDP slouží jako barometr ekonomického zdraví země. Rostoucí HDP znamená rostoucí ekonomiku, což se může projevit v lepších ziscích podniků a vyšších výnosech akcií.
• Politická rozhodnutí: Centrální banky i politici pozorně sledují vývoj HDP, aby mohli rozhodovat o měnové a fiskální politice – vývoj HDP nepřímo ovlivňuje úrokové sazby, inflaci a náladu na trhu.
• Globální srovnání: HDP umožňuje investorům porovnávat ekonomickou výkonnost různých zemí, což může pomoci při rozhodování, ve kterých zemích se aktuálně vyplatí investovat.

Co je to hrubý domácí produkt (HDP)? Jak na HDP nahlížet?

Interest Rates

Úrokové sazby stanovuje centrální banka dané země, přičemž hrají zásadní roli při utváření ekonomických podmínek a výnosů z investic.

Centrální banky stanovují úrokové sazby na základě cílů své měnové politiky, která se zaměřuje především na kontrolu inflace, úroveň zaměstnanosti a celkovou ekonomickou stabilitu.

Centrální banky pravidelně revidují a upravují své základní úrokové sazby. Frekvence těchto úprav se v jednotlivých zemích liší, často však probíhají na měsíční nebo čtvrtletní bázi.

Tato rozhodnutí o úrokových sazbách jsou vzhledem k jejich rozsáhlému dopadu na ekonomiku ostře sledována investory po celém světě.

Proč by měli investoři sledovat úrokové sazby?

• Náklady na půjčky: Úrokové sazby určují náklady na půjčky a ovlivňují tak výpůjční náklady podniků. Vyšší sazby tak mohou zvýšit náklady podniků a potenciálně snížit zisky společností a ceny akcií.
• Návratnost investic: Změny úrokových sazeb ovlivňují výnosy z dluhopisů a dalších investic, které jsou na tyto změny citlivé.
• Hodnota měny: Vyšší úrokové sazby mohou přilákat zahraniční kapitál, což zvyšuje hodnotu měny dané země. Změny v úrokových sazbách tak přímo ovlivňují forexové obchodování.
• Ekonomický ukazatel: Změny v úrokových sazbách také nastiňují pohled centrální banky na stav ekonomiky a pomáhají investorům předvídat tržní trendy.

Díky pochopení a sledování úrokových sazeb mohou investoři činit informovaná rozhodnutí o svých investičních strategiích v celé řadě tříd aktiv.

BOT – Balance of Trade

Obchodní bilance (BOT) je měřítkem vývozu zboží a služeb z dané země po odečtení jejího dovozu. Slouží jako jeden ze základních ukazatelů ekonomického zdraví a konkurenceschopnosti země.

Kladná hodnota obchodní bilance (vývoz > dovoz) znamená, že země prodává více, než nakupuje od cizích států.

Naopak záporná hodnota obchodní bilance (vývoz < dovoz) znamená obchodní deficit – daná země nakupuje více zahraničního zboží a služeb, než prodává.

Zprávy o obchodní bilanci jsou obvykle zveřejňovány každý měsíc národním statistickým úřadem nebo centrální bankou dané země.

Proč by měli investoři sledovat obchodní bilanci?

• Ekonomické zdraví: V případě, že je obchodní bilance trvale přebytková, indikuje to silnou a konkurenceschopnou ekonomiku, což může vést k posílení měny. Chronický obchodní deficit naopak naznačuje základní ekonomické slabiny.
• Vliv na měnu: Obchodní bilance ovlivňuje hodnotu měny i dalším způsobem. Přebytek obchodní bilance může zvýšit poptávku po měně dané země a potenciálně ji posílit, což ovlivní devizové trhy a hodnotu zahraničních investic.
• Politická rozhodnutí: Výrazná obchodní nerovnováha může vést k politickým reakcím, včetně změn obchodní politiky nebo manipulace s měnou, které ovlivňují řadu investiční odvětví.

CCI – Consumer Confidence Index

Index spotřebitelské důvěry je statistické měření, které kvantifikuje optimismus nebo pesimismus spotřebitelů ohledně současného a budoucího stavu ekonomiky na základě jejich výdajových a spořících zvyklostí.

Je navržen tak, aby měřil sklon spotřebitelů ke spotřebě nebo úsporám, což následně odráží jejich ekonomická očekávání a nálady.

Index spotřebitelské důvěry se obvykle vypočítává na základě výsledků měsíčního průzkumu, kterého se účastní přibližně 5 000 domácností.

Průzkum se skládá z pěti otázek, v nichž respondenti hodnotí současné podmínky podnikání a zaměstnanosti a svá očekávání pro příštích šest měsíců. Respondenti mohou odpovídat kladně, záporně nebo neutrálně.

Proč by měli investoři sledovat index spotřebitelské důvěry?

• Prediktor ekonomického zdraví: Vysoký index spotřebitelské důvěry může vést ke zvýšení spotřebitelských výdajů, které tvoří velkou část HDP země, což může signalizovat hospodářský růst.
• Trendy na akciových trzích: S rostoucími výdaji spotřebitelů podniky zaznamenají vyšší zisky, což může vést k růstu cen akcií a naopak.
• Indikace měnové politiky: Centrální banky sledují spotřebitelskou důvěru, která může určovat budoucí měnovou politiku. Například klesající důvěra spotřebitelů může vést ke snížení úrokových sazeb, aby se stimulovaly výdaje.

Industrial Production

Průmyslová výroba je měřítkem reálné produkce průmyslového sektoru, včetně zpracovatelského průmyslu, těžby a veřejných služeb. Opět slouží jako důležitý ukazatel ekonomického zdraví země a výkonnosti průmyslového sektoru.

Průmyslová výroba se vypočítává měřením reálné produkce průmyslového odvětví. Často se vyjadřuje jako procentní změna oproti předchozímu roku či měsíci.

Statistické agentury často používají sofistikované metody, jako jsou sezónní očištění nebo očištění o inflaci, aby zajistily, že údaje přesně odrážejí změny úrovně produkce.

Frekvence zveřejňování zpráv o průmyslové výrobě se v jednotlivých zemích liší, obvykle se však zveřejňují měsíčně. Například ve Spojených státech zveřejňuje Federální rezervní systém index průmyslové produkce (IPI) přibližně v polovině každého měsíce.

Proč by měli investoři sledovat průmyslovou výrobu?

• Ekonomické zdraví: Když má průmyslová produkce rostoucí tendenci, obvykle to znamená ekonomický růst, který může vést ke zhodnocení měny dané země.
• Poznatky o konkrétním odvětví: Průmyslová produkce nabízí cenné informace o stavu konkrétních průmyslových odvětví, které mohou být vodítkem pro realizaci investiční rozhodnutí v souvisejících odvětvích nebo akciích.
• Politická rozhodnutí: Významné změny v průmyslové výrobě opět ovlivňují vládní i monetární politiku – mají tak dopad na úrokové sazby, inflaci a v konečném důsledku i na hodnotu aktiv.

Hlavní makroekonomické ukazatele – slovo závěrem

Sledování ekonomických ukazatelů v rámci fundamentální analýzy by mělo být nedílnou součástí každé investiční nebo obchodní strategie.

Informace, které jsou touto formou investorům předávány, mívají ve většině případů zásadní vliv na cenový vývoj investičních instrumentů.

Zvýšená volatilita v období vyhlašování makroekonomických zpráv je určitým rizikem především pro krátkodobé obchodníky, kteří vinou zvýšené volatility mohou zaznamenat výrazné výkyvy na svých otevřených obchodních pozicích.

Mezi hlavní ekonomické ukazatele řadíme především NFP report dále CPI, PPI a PMI index. Jedná se o ekonomické ukazatele zveřejňované na měsíční bázi s vysokým dopadem na finanční trh (rudá fundamentální zpráva).

Tyto ukazatele jsou sledovány investory převážně ve vztahu k americkému dolaru, jehož reakce na tyto ekonomické ukazatele je rozhodující pro kurzový vývoj ostatních měnových párů.

Makroekonomické ukazatele neformují pouze kurzový vývoj měn, ale jejich hodnoty mají vliv i na cenotvorbu akcií a komodit.

Jedná se o uzavřený kruh, ve kterém jsou jednak hospodářské výsledky vstupními proměnnými při stanovování ekonomických ukazatelů, ale zároveň tyto ukazatele ovlivňují náklady a koncovou cenu služeb a produktů oněch akciových společností.

Z tohoto koloběhu hospodářských výsledků a jejich predikce, do určité míry, vystupuje trh s kryptoměnami, jehož cenotvorba nepodléhá těmto makroekonomickým ukazatelům.

Tato nezávislost kryptoměn může být zajímavá diverzifikační příležitost hlavně pro taková portfolia, která mají investora ochránit vůči poklesu jeho investic na akciových trzích.

FAQs – Na co se nejčastěji ptáte

Další zdroje informací:

• XTB (Makroekonomický kalendář)
• Český statistický úřad (Hlavní makroekonomické ukazatele)
• Wikipedie (Makroekonomický ukazatel)
• Wikipedie (Makroekonomie)