Cena zlata stoupá, investoři zklamaní ze vztahu USA a Číny

Napjaté vztahy Spojených států a Číny v letošním roce zvyšují cenu zlata. Zatímco ceny akcií a výnosy dluhopisů klesají, zlato zaznamenalo zhruba v polovině roku výrazný růst. Podle některých analytiků nastane další vzestup ceny zlata i v následujících měsících.

Investoři jsou z neustálých průtahů jednání o obchodní dohodě USA a Číny již vyčerpaní. Příkladem je nedávný komentář Donalda Trumpa, že by se dohoda mohla pozdržet až do amerických prezidentských voleb v závěru příštího roku. Dříve se přitom mluvilo o tom, že už letos se podaří dokončit první fázy dohody.

Podle analytiků ze Saxo Bank jsou napjaté vztahy obou mocností důvodem, proč cena zlata v příštím roce poroste. Mohla by prolomit i hranici 1 517 USD za unci, které dosáhla v říjnu. Dalším důvodem je i přepokládané další snížení sazeb Fedu. Nižší sazby oslabují dolar, což pomáhá zlatu.

Aktuálně (14.12.) se zlato obchoduje za cenu kolem 1 480 USD za unci.

Poptávka z východu

V poslední době se navíc zlato dostalo do hledáčku politických lídrů v zemích východní Evropy. Tyto státy tak napodobují kroky Ruska nebo Číny, které se snaží snížit svoji expozici na americký dolar.

Důvod zájmu o zlato v postkomunistických zemích Evropy je ale jiný. Například na Slovensku bývalý premiér Robert Fico nabádal parlament a potažmo centrální banku, aby převezla domů zásoby zlata uskladněné ve Velké Británii.

Fico argumentoval nespolehlivostí zahraničních partnerů a připoměl Mnichovskou dohodu nebo nedávné odmítnutí Bank of England vrátit zlaté rezervy venezuelskému režimu prezidenta Madura.

Podobné stažení zlatých rezerv plánovalo i Rumunsko. Skutečně je však podniklo Polsko, které je středoevropským lídrem v objemu zlatých rezerv, když je v posledních dvou letech zdvojnásobilo. Podobně přibývá zlato i v rozvaze maďarské centrální banky, když v posledních 10 letech se objem komodity zdesetinásobil.